Vstup v roce 2003 by mohl přinést růst finančních toků ve výši jedno procento v průběhu čtyř let. Nehledě na řadu úvah o tom, že Česká republika a další kandidátské země na vstup do Evropské unie pocítí negativní ekonomické dopady členství, jako je nepřiměřené vystavení tlaku konkurence či že dojde ke zvýšení cen potravin, vstup do EU je přesto finančně výhodné. "Pro reformní země je výhodnější vstoupit do unie co nejdříve," soudí ekonom Charles Robe
rtson z ING Barings. Svůj názor zdůvodňuje tím, že v prvních letech nováčci získají výraznou finanční podporu z rozpočtu Bruselu (viz tabulku).V případě nejvýhodnější varianty by tato částka mohla pro ČR dosáhnout v roce 2007 kolem 1,8 miliardy eur, což by odpovídalo dvěma procentům HDP. Noví členové přitom budou do rozpočtu odvádět výrazně méně peněz než ostatní, a to vzhledem ke slabší výkonnosti jejich ekonomik a nižší životní úrovni oproti průměru EU. Kupní síla deseti reformních čekatelů se ve srovná
ní s průměrem unie pohybuje nyní od 23 procent do necelých 72 procent. Nedá se však očekávat vyrovnání během nejbližších let.Výraznější finanční podpory se ovšem dočkají i země, které nebudou přijaty v první vlně rozšíření, a to vzhledem k nové distribuci grantů. Rumunsko např. může získat až čtyři procenta z prostředků Bruselu na předvstupní pomoc. Další potenciální výhodou členství v unii by mohly být nízko úročené úvěry Evropské investiční banky a přirozeně i společný evropský trh.
Při návštěvě v Praze evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen slíbil, že ČR vstoupí do unie nejpozději v roce 2005, ale možná už v roce 2003. Ředitel výzkumu ING Barings Philip Poole je však realistický. "Za nejbližší datum připravenosti ČR považuji rok 2004," uv
edl pro HN Poole s tím, že předpokládá vstup Česka ve druhé vlně se Slováky a Poláky. Nové členské země by se pak do dvou let (nejpozději do šesti let) měly stát součástí eurozóny.Zdroj: HN z 26.06.2000