Také vyspělé státy, především pak Německo, různými formami podporují stavební spoření obyvatel. Navzdory tomu, že již od počátku roku 1993 existuje v západní Evropě vnitřní trh s byty, zatím se nepodařilo vytvořit jednotná pravidla pro hypoteční úvěry a stavební spoření. Nicméně se zde vede i v tomto směru živá diskuse o možnostech přeshraničních financování bydlení. Zajímavě do ní nedávno přispěl na mezinárodní konferenci o perspektivách stavebního spoření, pořádané v Praze, Andreas Zehnder, výkonný ředitel Evropského sdružení st
avebních spořitelen. Podle jeho slov se Evropská komise nejdříve pokusila harmonizovat systém hypotečních úvěrů v členských státech EU.Harmonizace není vůbec snadná
Velmi záhy se ale ukázalo, že různé systémy hypotečních úvěrů vycházejí z národních rámcových podmínek pro financování bytové výstavby. Katastrální legislativu, otázku zhodnocení záruk, občanské zákoníky nelze unifikovat jediným škrtem pera z Bruselu. Následoval pokus o liberalizaci, s níž se mělo docílit, aby členské státy EU vzájemně uznaly
rozdílné podmínky hypotečního úvěru. V rámci této liberalizace mělo být například definováno stavební spoření stejně jako zástavní list a mělo podléhat ochranné známce. Znamená to, že stavební spoření by podléhalo v rámci EU stejné právní úpravě, jak to známe i v České republice.Pokud jde o financování bydlení v rámci Evropské unie, byla zde snaha o široký záběr evropského vnitřního trhu, ne pouze v jednotlivých oblastech (jako například v oblasti hypotečních úvěrů). Brzy se ale zjistilo, že pravidla EU umožnila orgánům bankovního dohledu vybudovat v jednotlivých členských státech EU dostatek prostoru pro vytvoření překážek, které přeshraniční aktivity zastavily.
Konečně konkurence
Po odstranění překážek ve financování bytového fondu ze zahraničí se hospodářská soutěž podniků činných v této oblasti přesune na evropskou úroveň. Přitom musí být nejprve monitorovány struktury tvorby bytového fondu. Pro země jižní Evropy je charakteristická vysoká kvóta bytů v osobním vlastnictví, vysoká míra vlastních výkonů
a nežádoucí je nákladný způsob výstavby. S výjimkou několika málo aglomerací jsou zde k dispozici levné stavební pozemky. Financování výstavby bytového fondu je v těchto zemích kryto bankovními půjčkami a vlastním kapitálem.Jiná situace je ve střední a severní Evropě. Zde je kvóta bytů v osobním vlastnictví v mnoha zemích poněkud nižší. Velká aglomerační centra činí ceny stavebních pozemků v průměru dražšími a z klimatických důvodů je nutný i dražší způsob výstavby. Bolestivé krize v oblasti nemovitostí v
některých státech koncem osmdesátých zavinilo právě nezdravé financování. Zejména ve Velké Británii byl bytový fond ze 100 procent financován bankovními úvěry, což je dnes považováno za klasický prohřešek. Spekuluje se přitom totiž s inflací, tedy se stoupajícími platy a stoupajícími cenami nemovitostí. Opomenuty jsou důsledky období recese, které s sebou nese nezaměstnanost, zkrácený pracovní úvazek, klesající ceny nemovitostí. Důsledkem toho jsou nejprve ztrátové úvěry bank. Ve Velké Británii bylo v letech 1990/91 provedeno 600 000 nucených dražeb v oblasti bytového fondu a podobným vývojem prošlo Švédsko, Finsko, Norsko.Velká Británie jako státní útvar jinak používá pro podporu výstavby bytů nástroje daňových odpočtů (pasívních úroků od daňové povinnosti, obvyklá hranice je 30 000 liber). Budoucí majitel bytu tak ale není motivován k tvorbě vlastního kapitálu. Odpočtem pasívních úroků totiž stát podporuje zadluženost.
Sociální přístup
Ve srovnání s uvedenými státy neměla recese v Německu v polovině devadesátých let za následek krizi v oblasti nemovitostí. Rozhodujícím důvodem bylo, že každé financování výstavby domu či bytu zahrnovalo 20 - 30 procent vlastního kapitálu. V Německu byl v roce 1996 zaveden příspěvek na novostavbu, kdy získává soukromý stav
ebník po dobu osmi let 5000 DEM a na každé dítě se částka zvyšuje o 1500 DEM ročně. Příspěvek ale mohou čerpat pouze manželé s ročním příjmem do 160 000 DEM a jednotlivci do 80 000 DEM. Na tuto státní podporu mají nárok pouze občané Německa pro stavby v SRN, kde se klade důraz na motivaci obyvatel k úsporám na bydlení.I proto stát poskytuje ještě dvě další formy příspěvku speciálně pro stavební spoření. Jednak je to podpora na výstavbu bydlení, která má podobnou formu jako v ČR, ale vyplácena je i doplňková podpora v případech, kdy zaměstnanec obdrží od svého zaměstnavatele určité příspěvky, které si uloží na smlouvu o stavebním spoření. Na tuto podporu mají mimochodem nárok i cizinci, kteří pracují v některém podniku v Německu, i když bydlí v jiné příhran
iční oblasti. Ve srovnání s jinými, čistě komerčními systémy financování bytové výstavby je momentálně na konkurenční prostředí v Evropě nejlépe připraven systém stavebního spoření. Není závislý na kapitálovém trhu, mj. též podporuje konjunkturu ve stavebnictví a pomáhá zachovat pracovní místa.Zdroj: HN z 23. 08. 2000