Podnik, který nemá za sebou několikaletou historii a možnost získat bankovní úvěr, jenž není zrovna nejlevnější, a má naopak ambice stát se expandující společností globálního charakteru, může uvažovat o rizikovém kapitálu. Strach ze slovíčka rizikový přitom nemusí být oprávněný. Nejistotu podstupuje totiž v převážné míře investor. Podstatou financování je de facto zvýšení základního jmění aniž by firma vstupovala na burzu, přičemž návratnost vložených prostředků spočívá v následném prodeji majetkového podílu v podniku. Rizikový kapitál a jeho různá synonyma (rizikový a rozvojový kapitál, venture kapitál, ...) je jednou z oblastí moderního bankovnictví vztahující se převážně k nové ekonomice, která se zabývá
investicemi prostřednictvím kapitálového vstupu do podniku na omezenou dobu, financováním akvizic konkurence nebo firem podnikajících v synergických sektorech. Poskytuje rovněž možnost odkoupení podniku jeho managementem nebo přivedení managementu do již existujícího podniku, který chce vlastnit.Pro mladé podnikatele je důležité, že na rozdíl od ostatních zdrojů financování není vstup rizikového kapitálu vázán na schopnost splácení poskytnutých prostředků či už se jedná o úrok z úvěru nebo koeficient navýšení leasingu. Investora zajímá hodnota firmy, zvýší-li se, pak vydělá a spolu s ním i celý podnik po jeho vstupu. Poskytovatel rizikového kapitálu se nicméně rozhoduje na základě kvality zakladatele, tvůrce budoucího úspěchu, inovátora. Takové zjištění má
největší význam. Podle Jana Kudery, jednatele bmp CR Invest, se jedná o padesáti i víceprocentní váhu při konečném rozhodnutí o vstupu fondu. Teprve pak přichází na řadu inovativnost, myšlenka, se kterou přichází firma jako první. I sebegeniálnější projekt totiž musí zrealizovat konkrétní lidé. Dále se přihlíží na velikost trhu, přičemž působnost produktu musí být globálního charakteru. Neméně důležitá je dynamika růstu dosahující exponenciální křivky a základní myšlenka, kterou chce firma odevzdat.Po spl
nění všech požadavků z obou stran, provedení auditu, analýz, trendů, marketingové strategie a několika návštěvách manažerů rizikového fondu, kde se do podrobností seznámí s podnikem a jeho klíčovými zaměstnanci, přichází do společnosti očekávaná finanční injekce. "Ve vyspělých ekonomikách se obvykle vstupuje minoritně, ve východní Evropě pak majoritně, a to hned od začátku," vysvětlil Kudera.V obou případech se však fond stává efektivně partnerem, a to obvykle na dobu 3 až 10 let. Poté, co uplyne dohodnutý termín, který může být kratší, než bylo smluvně vymezeno, realizuje fond svoji investici. Nejčastěji pak následují tři možnosti: Prodej podílu zpět managementu, umístění na akciový trh nebo prodej strategickému investorovi.
Kolik peněz vlastně může firma takovou cestou financování získat? Fondy zajímají investice již od 1 miliónu korun (to je stále ještě těžké) do 700 miliónů korun. I větší investice jsou však možné, ale ne zcela běžné. Nyní v ČR působí několik fondů, jejichž souhrnné prostředky určené
pro investice se odhadují na 250 miliónů dolarů. První investice provedená tímto stylem byla přitom ve výši 20 miliónů dolarů.Další elegantnější metodou, jak může firma získat peníze na svůj rozvoj, je vstup na burzu a prodej vlastních akcií investorům. V České republice bohužel nebyla tato elementární funkce kapitálového trhu ještě vůbec využita, především kvůli panující nedůvěře v pražskou burzu a kvůli četným legislativním překážkám. Přesto se i zde objevuje naděje, že slibné české firmy se už nebudou
muset spoléhat jen na těžko dostupné bankovní úvěry a budou moci sáhnout po výhodnější formě financování. Tou nadějí má být tzv. nový trh.Tímto termínem je označován projekt pražské burzy, která má být obdobou úspěšného frankfurtského Neuer Marktu či pařížského Nouveau Marche. Půjde o ideální startovní pole pro společnosti, které jsou mladé, poměrně malé, ale podnikají v dynamickém a perspekti
vním oboru, nejlépe high-tech. Tomu odpovídají i podstatně snížené vstupní limity a podmínky. Základní jmění emitenta musí dosáhnout 10 miliónů korun místo běžně požadovaných padesáti. Firma nemusí mít nijak dlouhou historii - vystačí totiž jednoroční doba činnosti. Tržní kapitalizace emise musí být vyšší než 20 miliónů Kč. Jistou zvláštností nového trhu je funkce tzv. patrona. Jde o člena burzy, který "ručí" investorské veřejnosti za nově představovanou společnost. Pomáhá jí s přípravou a průběžně ověřuje veškeré předávané informace. Prvním patronem se stala už vloni v listopadu firma EPIC Securities, druhým pak Patria Finance. Fondy rizikového kapitálu nabízejí novým podnikům u nás netradiční způsob financování. Pro etablovanější firmy přichází v úvahu i vstup na akciovou burzu.Jaké jsou výhody vstupu na burzovní trh oproti obligátním bankovním úvěrům? Emise cenných papírů bývají pro emitenty zpravidla levnější než kredity. Můžete získat peníze v hotovosti, které nejsou zatíženy žádnými úroky ani splátkami jistiny. Zisk firmy tak může být plně využit k jejímu rozvoji. Vstup na burzu rovněž prospívá pověsti a kredi
bilitě příslušné společnosti, zejména v očích zahraničních partnerů. Zkušenosti s novými emisemi ve světě jasně dokazují, že cenné papíry mohou při stávající silné poptávce i několikanásobně zhodnotit ve velmi krátkém čase. To se týká zejména populárních oborů internetu či telekomunikací. A v neposlední řadě hovoří pro primární emise i vývoj na sousedních východoevropských burzách. Například v Polsku je tento trh velmi aktivní a tamní společnosti naprosto samozřejmě upisují nové emise na varšavské burze. Letos to bylo kolem 20, loni dokonce asi 60 firem.Vstup na burzu je ovšem zlomovou událostí v životním cyklu firmy, na kterou se společnost musí předem důkladně připravit. Zdaleka nejde jen o úpravu vnitřních procesů - velký psychologický předěl musí překonat i sám zakladatel a manažer. Z dosavadního absolutního vládce se totiž takřka přes noc stane jen částečný vlastník, který skládá účty ze své činnosti a přichází o četná privilegia. Může se přitom jednat i jen o takový detail, že po vstupu strategického
investora už si zakladatel nemůže "z firemních peněz" zaplatit dovolenou u jižních moří. Pro mnohé podnikatele je tento vnitřní přerod obtížný.I proto doporučuje Petr Motloch z Patria Finance, aby vstup na burzu byl až druhým krokem poté, co si firma najde nějakého institucionálního investora. Může jím být třeba právě jeden ze zmiňovaných venture kapitálových fondů. "Firma se tak dopředu naučí i reportovat, tedy podávat o sobě informace v dostatečném množství a včas," řekl Motloch.
Zarážející ovšem je, že žádná z firem ještě atraktivní podmínky nového trhu nevyužila, i když několik klientů už mají patroni údajně v jednání. Problémem je ještě stále pověst českého kapitálového trhu, která se přes jistá zlepšení v poslední době nestihla zcela napravit. Brzdo
u jsou i právní překážky, zejména příliš pomalý zápis jednotlivých kroků do obchodního rejstříku. Přitom poptávka po akciích ze strany investorů je nyní velmi slušná, upozorňuje Petr Motloch.Zdroj: HN z 23. 08. 2000