Necelý půlrok mohou zahraniční turisté i podnikatelé žádat vrácení daně z přidané
hodnoty za zboží, které u nás nakoupili. Pokud jde o podnikatele, žádat mohou, ale zákon vyžaduje, aby to, co poskytujeme my, poskytovala i země původu podnikatele. A které země poskytují našim podnikatelům podobné výhody? To bohužel ani po několika měsících od přijetí novely Ministerstvo financí neví.Fyzická osoba, která nemá v ČR trvalý pobyt ani přechodné bydliště, může od 1. dubna 2000 uplatnit nárok na vrácení daně, pokud hodnota nákupu v jednom dni u jednoho prodejce překročí 1000 Kč a zboží je do 30 dnů vyvezeno. Nárok je pak nutno uplatnit do tří měsíců od nákupu zboží u plátce, který zboží pr
odal (§ 45e zákona č. 588/1992 Sb.). Lhůta pro inkaso daně od tohoto plátce není stanovena, lze ale předpokládat, že je povinen ji vrátit bez zbytečného odkladu.Z vracení DPH není zatím v České republice vyloučen žádný druh vyváženého zboží. V ostatních zemích však některé kategorie zboží z vracení DPH vyloučeny jsou. Například v Maďarsku nelze vrátit DPH u vyvážených uměleckých a sbírkových předmětů.
Praxe na hranicích
Po váhavém rozjezdu v dubnu roste v následujících měsících zájem o vratku hlavně na hranicích se Slovenskem. Většina žádostí se týká potravin. Ty jsou sice zatíženy převážně jen pětiprocentní daní, ale každá ušetřená koruna je dobrá. V hypermarketech a supermarketech na jihu Moravy nakupují ve velkém zákazníci z Bratislavy i středního Slov
enska. "Díky vracení daně se nákup stává ještě levnější a výhodnější," libují si spokojení Slováci. Jen slovenským obchodníkům v pohraničních oblastech přibývají šediny. Jiné nákupní výpravy zažívá také Jablunkovsko a Těšínsko. Tam návštěvníci ze Slovenska spojí tradiční nákupy na burze v Polsku s nákupy potravin v českých obchodech. Podle obchodníků je zájem například o maso a uzenářské výrobky. "Salám jde na odbyt po celých šiškách," kvitují zvýšené tržby."Důležité je vejít se do bezcelního limitu pro dovoz na Slovensku ve výši 6000 Sk. Občas máme nepříjemnosti, když si občané neuvědomí přepočet kurzu," poukazuje na jeden z možných zádrhelů slovenský celník na hraničním přechodu v Lysé pod Makytou. V cenovém rozmezí 1000 Kč až 6000 Sk se dá nakoupit také
spousta průmyslového zboží. Tam tvoří DPH podstatně větší část celkové ceny. Daňová teorie popsaný stav označuje termínem dvojí nezdanění. Je považováno za určitou formu nekalé daňové konkurence, ale vzhledem k výši limitní částky nepříliš závažnou.Podst
atně menší počet žádostí o vratku evidují celníci na hranicích s Rakouskem, Německem a Polskem. Především na polských hranicích se očekával větší zájem. Vzrostl také počet žádostí na mezinárodních letištích (viz tabulku č. 2). Podle celníků převážně žádají o vratku DPH lidé, kteří do České republiky přijíždějí jen nakupovat. Skuteční turisté, kteří si koupí i drahý suvenýr, o možnosti vrácení daně ani nevědí.Se zprostředkovatelem, nebo bez?
Podobně jako v Evropě mají na základě celníkem potvrzeného tiskopisu a fyzicky vyvezeného zboží zahraniční občané několik možností, jak se dostat k ušetřené dani. Pokud se znovu v tříměsíčním limitu vrátí cizinec k obchodníkovi, dostane zpět celou daň hotově. Na hraničních přechodech ale již většinou fungují firmy, kte
ré vracení DPH zprostředkovávají, aby zákazník nemusel zpět do obchodu. Jedná se například o specializovanou firmu VAT MAX a spoustu dalších, i když některé tvoří jen karavan postávající u spedice. Poplatek u těchto zprostředkovatelů činí na východní hranici asi 30 % daně, částka po jeho sražení je vyplacena buď jen na účet, nebo také v hotovosti. Některé firmy nevracejí daň pro zboží nakoupené u vybraných obchodníků.Existuje ještě elegantnější způsob, jak zákazník může získat daň zpět. Jde o využití systému tax free poukázek používaného v západní Evropě, např. v Německu. Právě v Německu přenechává stále větší část obchodníků tuto agendu mezinárodní společnosti Global Refund. U nás se začíná uplatňovat na hranicích se SRN a na letištích (v Praze Ruzyni půs
obí dvě firmy - VAT MAX a Global Refund). Obchodník vystaví šek na zaplacenou DPH, společnost na hranicích zajistí jeho proplacení. Důležitá je smlouva mezi obchodníkem a společností, jejich počet však poroste. Tímto směrem se bude také asi ubírat další vývoj.Předtím ale zřejmě dojde k úpravě zákonných podmínek. Ministerstvo financí uvažuje o tom, že od roku 2001 zvýší limit pro minimální nákup, ze kterého zřejmě vyloučí potraviny a pohonné hmoty. Zavedení vracení DPH připravuje i slovenské ministerstvo financí. Rozhodně však nemíní nastavit minimální limit tak nízko, jako je tomu v ČR. Také předpokládá již od začátku vymezení určitých skupin zboží, na které se tato možnost vztahovat nebude.
Vracení DPH podnikatelům
Podle pravidel EU podnikatel, který nen
í registrován v dané členské zemi (například německý obchodník v Británii), nemůže uplatnit odpočet z DPH zaplacené za služby (u zboží je uplatněno osvobození od daně). Na druhou stranu může požádat o vrácení daně (viz podrobněji rámeček - princip země určení). Podmínky pro vrácení daně jsou jednotně stanoveny osmou směrnicí 79/1072 EHS pro podnikatele se sídlem v EU a třináctou směrnicí 86/560 EHS pro podnikatele se sídlem mimo území EU. Podmínkou pro vrácení daně je, že příslušný žadatel nemá v dané zemi žádná zdanitelná plnění a není registrován jako plátce DPH.Země mohou uplatnit princip vzájemnosti, tedy vracet daň občanům příslušného státu pouze tehdy, vrací-li tento stát daň jejich občanům za podobných podmínek. Žádost o vrácení je nutno podat do šesti měsíců od skončení kalendářního roku, v němž byla daň zaplacena. Přitom je nutno prokázat potvrzení o registraci k DPH v domovské zemi. Daň je vrácena do šesti měsíců od obdržení žádosti a originálů dokladů.
Narozdíl od turistů se zde týká vracení pouze daně zaplacené ve službách. Některé služby jsou z vracení vyloučeny. Jde především o ubytovací a stravovací služby. Kvůli zamezení spekulacím je pro jednorázový nákup stanoven daleko vyšší limit než pro žádost podávanou za celý kalendářní rok. V tabulc
e č. 1 jsou limity a omezení pro vrácení daně u vybraných zemí EU.V ČR bylo zavedeno vracení daně podnikatelům se sídlem či bydlištěm v zahraničí od 1. 4. 2000. Vychází z principu vzájemnosti, vrací se tedy podnikatelům z těch zemí, které mají podobné ustanovení ve vztahu k nám. Kterých států se ale bude opatření týkat, ještě není podle našich informací úplně jasné. Na Ministerstvu financí stále probíhá ověřování reciprocity. Do života měl být uveden paragraf, který sice zákon obsahoval už před dubnovou n
ovelou, ale byl prakticky nepoužitelný. Vracení daně zahraničním podnikatelům bylo totiž do dubna možné jen na základě mezistátní smlouvy. Po dobu platnosti tohoto ustanovení ale žádná podobná smlouva uzavřena nebyla.Vrácení daně je v zákoně omezeno pouze na vybrané druhy zboží a služeb (viz § 45d zákona č. 586/1992): maziva (s výjimkou pohonných hmot), motorovou naftu a bionaftu, opravy dopravních prostředků či jejich odtažení a záruční opravy. Nárok na vrácení je nutné uplatnit u Finančního úřadu pro Pr
ahu 1. Žádá se po uplynutí čtvrtletí, pokud je částka daně vyšší než 20 000 Kč, nebo až po skončení kalendářního roku, je-li nárok na vrácení daně v rozmezí 10 až 20 tisíci korun. Daň je pak vrácena do 6 měsíců po podání žádosti. Zahraniční osoba musí být zastoupena osobou se sídlem či bydlištěm v ČR. K žádosti musí být předložena registrace zahraniční osoby jako daňového subjektu od jejího daňového úřadu. Zavedení možnosti vracení DPH bude mít samozřejmě vliv na příjmy státního rozpočtu. Ministerstvo financí předpokládá, že se sníží o 1,5 až 2 mld. Kč.Zdroj: Ekonom 33/2000
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
