Evropská Unie vyžaduje po fondech z třetích zemí tzv. commercial presence. Asi největší změna, kterou novela zákona o cenných papírech přináší je nevelká novela zákona o investičních společnostech a fondech. Největší pozornost je soustředěna především na úpravu podnikání zahraničních subjektů kolektivního investování. Na ty se dosud vztahuje pouze rámcová úprava podnikání zahraničních subjektů v České republice podle obchodního zákoníku.
Ná
vrh Poslanecké sněmovny požaduje, aby zahraniční instituce kolektivního investování podnikaly na území České republiky prostřednictvím své pobočky. Tou se rozumí organizační složka, která se zapisuje do obchodního rejstříku a je součástí majetku firmy. V oblasti pobočky a "jednotného evropského pasu" panuje mezi odborníky i legislativci velký rozpor.Evropský pas je běžný ve státech Evropské unie a subjektům kolektivního investování umožňuje nabízet své podílové listy ve všech členských zemích, pokud mají povolení v jedné z nich. Častým sídlem těchto společností pak z daňových důvodů bývá Lucembursko. Úprava evropského pasu však na zásah Poslanecké sněmovny z novely zákona o investičních společnostech a fondech vypadla. Zůstala ale pobočka, se kterou vládní návrh předložený sněmovně, po zahraničních subjektech povinně nevyžadoval. Účast na trhu byla umožněna i prostřednictvím banky nebo právní kanceláře.
"Zavedení pobočky je zbytečná věc, jen se tím zvyšují náklady," říká členka prezídia Komise pro cenné papíry Irena Pelikánová. Podle jejího názoru bude pobočka v drtivé většině případů stejně fungovat jen jako jedna kancelář s jedním zaměstnancem.
Otázka pobočky velmi úzce souvisí i s "jednotným evropským pasem". Zatímco profesorka Pelikánová považuje jeho vyřazení Poslaneckou sněmovnou za zásadní chybu, která nás od Evropské unie oddaluje, Ministerstvo financí s ním ve svém původním návrhu víceméně nepočítalo. "Evropský pas by mohl být upraven až v novém zákonu, který nabude účinnosti před vstupem do EU,"
informovala právnička ministerstva Jarmila Hanslová s tím, že již dnes je však aktuální úprava podmínek podnikání zahraničních subjektů obecně. Podle Hanslové je třeba si dále uvědomit, že ve vztahu k EU vystupuje ČR stále jako třetí země a státy unie po třetích zemích vyžadují tzv. commercial presence, což by odpovídalo naší pobočce.Problém je tedy nasnadě, neboť ČR je vůči některým zemím, například členům WTO, vázána jinými smlouvami, které státům tohoto uskupení zaručují, že dojde-li jednou k uvolnění legislativy, nelze již tyto podmínky zpřísnit. Zdánlivě bezproblémové uvolnění této oblasti v současné době, by po našem vstupu do unie vedlo k nemalým komplikacím, neboť pro "nečleny" ve vztahu k nám by se legislativa musela zpřísnit, aby se dostala do so
uladu s normami EU. Senát včera podle informací svého tiskového oddělení odhlasoval pozměňovací návrh svého výboru, který ruší povinnost zakládat v ČR pobočku a připouští existenci "jednotného evropského pasu".Zdroj: HN z 04. 08. 2000