Američané překvapivě snížili základní úrok o půl procentního bodu

"V prvním pololetí pokračoval mírným tempem růst ekonomiky, ale napjaté podmínky na úvěrových trzích by mohly zintenzivnit pokles na trhu bydlení, a hospodářský růst tak ještě více zbrzdit," píše se ve zprávě, kterou Fed vydal po schůzce Federálního výboru pro operace na otevřeném trhu (FOMC). Ten o sazbách v rámci Fedu rozhoduje.

Ekonomika začala pociťovat problémy už v létě, kdy se v plné síle projevila krize na hypotečním trhu. Ta se následně přenesla na úvěrové trhy a začala snižovat důvěru mezi bankami. Výsledkem byl nedostatek kapitálu na běžný provoz, takže centrální banka musela několikrát zasahovat a nabídnout komerčním bankám pomoc.

Centrální banka tímto krokem podle analytiků zahájila cyklus uvolňování měnové politiky, v jehož rámci postupně snižuje sazby na neutrální úroveň. Za tu se většinou považují základní sazba na čtyřech procentech, nebo mírně nad ní.

Nižší úrokové sazby snižují splátky úvěrů včetně hypoték, takže pokles úroků je dobrou zprávou pro všechny, kdo jsou zadluženi. Naopak pro střadatele znamená pokles úroků nižší výnosy na bankovních vkladech; obecně přitom platí, že od nižších sazeb se odvíjejí i výnosy z jiných aktiv, včetně například dluhopisů.

Na akciový trh by snížení úroků mělo mít příznivý vliv. Podnikům se totiž snižují náklady na obsluhu dluhu, takže jsou schopny snáze zvyšovat zisk. V dobách klesajících úroků mají firmy zpravidla i lepší podmínky ke své další expanzi.

Základní úrok v USA je i po dnešním kroku centrální banky jeden z nejvyšších ve vyspělém světě. Například v eurozóně je nyní základní sazba na čtyřech procentech, předpokládá se ale, že se bude ještě zvyšovat. To je i jeden z hlavních důvodů růstu eura vůči dolaru. V České republice je nyní základní úrok na 3,25 procenta.