Takzvaný velký konvoj, neboli začlenění osmi reformních kandidátů včetně Česka naráz v roce 2005, předpokládá nejpravděpodobnější ze tří scénářů rozšiřování Evropské unie, jak je vypracovali analytici Deutsche Bank. Z deseti uchazečů by se tak do EU nedostaly jen Bulharsko a Rumunsko, u nichž se za pravděpodobný považuje rok 2008.
V první zprávě jedné z největších světových bank, na niž mají v dvouměsíčním odstupu navazovat další, se přijetí větší skupiny označuje za vhodné přinejmenším ze dvou důvodů. Jednak by postupné zapojování reformních zemí v několikaměsíčním intervalu unii na několik let paralyzovalo. Na druhé straně by podle banky bylo dobré předejít politicky choulostivé situaci, kdy by pár nových členů spolurozhodovalo o přijetí či nepřijetí dalších.
Druhá, málo pravděpodobná "regatová" varianta, počítá s průběžným přijímáním jednotlivých uchazečů tak, jak budou připraveni. Třetí scénář pak spočívá v přijetí tří menších skupin, neboli malých konvojů, a to v letech 2004, 2006 a po roce 2008. Experti z DB nedoporučují politikům stanovit konkrétní termín rozšíření, jen by se prý měli dohodnout na datu ukončení negociací, což má "obě strany zdravě ukáznit". V nejpravděpodobnějším scénáři to má být rok 2003.
Šéf analytického střediska Deutsche Bank Norbert Walter pokládá za neudržitelný názor dnešních členů patnáctky, že po rozšíření nesmí být členství ani o halíř dražší než dosud. Největší překážky se podle něj rýsují na straně západních zemí - čím dál od střední Evropy, tím menší pochopení pro rozšiřování. Obyvatelé EU ještě nestrávili integrační kroky z posledních let, konkrétně zavedení jednotného vnitřního trhu a společné měny. Integrační proces mohou zkomplikovat též antievropské a nacionalistické tendence v uchazečských státech i nejistý vývoj v Rusku.
Analytici DB vypracovali ukazatel konvergence, který tvoří pět druhů kritérií: reálná ekonomika, dynamika růstu, hospodářská politika a celkové klima, vztahy se zahraničím, peněžní a daňová politika. Česká republika se umístila druhá za Slovinskem.