Kandidátské státy EU: Slovensko

Přes veškeré úspěchy, jichž Slovensko dosáhlo od podzimu 1998, kdy byla vytvořena nová vláda v čele s Mikulášem Dzurindou, je při porovnání Pravidelných zpráv Evropské komise na Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko patrné, že Slovensko prozatím dělí od zbývajících tří zemí významný rozdíl.

V oblasti plnění tzv. Kodaňských politických kritérií vstupu do Evropské unie konstatuje Evropská komise v případě Slovenska, že díky změnám od podzimu 1998 tato kritéria naplňuje. Zároveň však dodává, že je i nadále potřebné pokračovat v reformě soudnictví, především pak zlepšit postavení samotných soudců. Jde především o odstranění zkušební lhůty pro soudce a úpravu procedur jejich jmenování a odvolání. Pokračující pozornost je potřeba věnovat stabilitě fungování demokratických institucí, boji s kriminalitou a korupcí a ochraně práv národnostních menšin. Zvláštní pozornost musí být věnována zlepšení postavení romské menšiny a boji proti diskriminačním postojům ve společnosti.

Slovensko tedy stejně jako Česká republika, Maďarsko a Polsko obecně naplňuje Kodaňská politická kritéria, zároveň však má Evropská komise vůči němu největší množství dílčích výhrad, z nichž některé významné se u ostatních zemí neobjevují (stabilita institucí a postavení soudců).

V plnění Kodaňských ekonomických kritérií je rozdíl mezi Slovenskem a již zmíněnými třemi zeměmi zřetelný na první pohled. Jestliže Polsko a Maďarsko považuje Evropská komise za fungující tržní ekonomiky a v případě České republiky Komise konstatuje, že ji lze považovat za fungující tržní ekonomiku, pak u Slovenska Evropská komise uvádí, že je blízko k tomu, aby v budoucnosti bylo fungující tržní ekonomikou. Naplnění tohoto předpokladu Komise podmiňuje realizací prozatím pouze deklarovaných či částečně uskutečněných záměrů nové vlády (především jde o privatizaci dosud státních podniků a bank, restrukturalizaci průmyslového a bankovního sektoru, pokračování ve snaze o udržení vnitřní a vnější makroekonomické rovnováhy), které by měly přispět k vytvoření ekonomického a legislativního prostředí, jež lze označit jako fungující tržní ekonomiku. Evropská komise zároveň konstatuje, že při úspěšné realizaci vládního programu v ekonomické oblasti lze očekávat, že Slovensko se bude schopno vyrovnat s konkurenčními tlaky a tržními silami působícími v Evropské unii ve střednědobém horizontu.

Stejně zřetelný rozdíl jako v oblasti plnění ekonomických kritérií panuje mezi Slovenskem na straně jedné a Českem, Maďarskem a Polskem na straně druhé i ve výsledcích jednání o přistoupení. K červenci tohoto roku měla Česká republika předběžně uzavřeno 13 z celkem 31 kapitol, o nichž se bude v průběhu vstupních rozhovorů jednat. Polsko a Maďarsko měly uzavřeno shodně 11 kapitol. Slovensko, vzhledem k pozdějšímu zahájení vstupních rozhovorů, dokázalo prozatím předběžně uzavřít 6 kapitol. To je sice o jednu více než v případě Litvy, Lotyšska a Rumunska a o dvě více než u Bulharska, ale také o jednu kapitolu méně než předběžně uzavřela Malta.

Slovensko tak prozatím předběžně uzavřelo pouze přibližně polovinu kapitol oproti třem svým sousedům a samozřejmě zaostává i za zbývajícími zeměmi, jež zahájily jednání o přistoupení v roce 1998. Kypr má předběžně uzavřeno 16 kapitol, Estonsko 13 a Slovinsko 12. Překážkou Slovenska ve snaze snížit své zaostávání v počtu předběžně uzavřených kapitol bude i ta skutečnost, že míra složitosti jednotlivých otevíraných kapitol se postupně zvyšuje. Na počátku vstupních rozvorů jsou otevírány kapitoly relativně jednodušší a teprve později kapitoly problémovější, jako například zemědělství. Tyto složitější kapitoly jsou pak mnohem časově náročnější na předběžné uzavření.

Nicméně vzhledem k přetrvávajícím nejasnostem ohledně konkrétního termínu budoucího rozšíření Evropské unie je však možné, že Slovensko bude nakonec vstupovat do Evropské unie společně se svými sousedy. Obecně lze říci, že Slovensku současná neproniknutelná mlha nad termínem rozšíření Evropské unie (a zjevná snaha o jeho oddálení) vyhovuje, protože tak dostává prostor pro eliminaci své ztráty na Česko, Maďarsko a Polsko.

Vybrané ekonomické ukazatele Slovenska 1994 - 1998