Korektní politika může zvýšit příjmy obyvatel
Hlavní závěr studií směřuje k tomu, že pokud tranzitivní ekonomiky budou prosazovat ve svých politikách ekonomický růst, který bude podporovat širší přístup ke vzdělání, větší ochranu životního prostředí, občanských práv a silnější antikorupční postupy, pak se může dramaticky zlepšit jejich úroveň. SB odhaduje, že potlačení korupce a zkvalitnění právních systémů by mohlo ve střednědobém horizontu zdvojnásobit příjmy na obyvatele. I z tohoto důvodu jsme podle SB v řadě reformních zemí svědky stagnace nebo dokonce zpomalení, i když jde o státy, které předtím dosahovaly nejrychlejších přírůstků HDP, proto také vzrostl podíl chudých lidí, kteří žijí za méně než dva USD na den.
Úplatky na úřadech
Světová banka dělí korupci na dvě hlavní kategorie. První, "administrativní", zahrnuje různé formy úplatků, které občané a firmy poskytují za to, aby na příslušných místech dosáhli náležitostí potřebných pro svůj život nebo pro podnikání. V rámci 22 sledovaných ekonomik vynakládají občané v průměru tři procenta ročních příjmů na administrativní korupci. Pokud jde o ČR, ta se s 2,5 procenty umístila na devátém místě.
Druhým typem korupce je ovlivňování výkonu státní moci prostřednictvím různých orgánů, parlamentem počínaje a soudy, politickými stranami, prezidentským úřadem a centrální bankou konče. ČR se v žebříčku ocitla na šestém místě spolu s Lotyšskem, na posledním místě je Rusko. "Korupce státních představitelů je v Rusku společensky přijatou normou, jedinou cestou je snížit vliv státu a postupně vytvořit nevládní organizace, které by situaci stále monitorovaly," říká Peter Aven šéf ruské Alfa Banky.
Nejvíc trpí nové firmy
Průměrně šest procent ročních příjmů platí podle SB firmy v transformačních zemích za to, aby získaly nejrůznější licence a mohly využívat veřejné služby. Jde však o částku, která reprezentuje jednu třetinu jejich čistého zisku. Osudový dopad může mít administrativní korupce na nové společnosti, které na úplatcích zaplatí dvakrát víc než privatizované firmy, a přitom, jak SB zdůrazňuje, jde o motory tržní ekonomiky. Ještě hůře pociťují firmy ovlivňování státu zájmovými skupinami. "Je prokázáno, že země s vysokým indexem této korupce mají menší růst," říká Stern. Zapojení do "hry" ovlivňuje od 40 procent výše.
Míra korupce je sice součástí hodnocení klientské země, SB však k zastavení půjček sahá jen výjimečně. "Je to otázka správného načasování, typu a rozsahu investice," říká Stern. Mezinárodní instituce kupříkladu pokračují v úvěrování Ruska, které má v tomto ohledu velmi negativní hodnocení.