Komentář k vývoji retailového bankovnictví

Jedním z trendů, které se v poslední době v českém retailovém bankovnictví výrazně prosazují, je stále intezivnější využívání alternativních distribučních kanálů. Vzhledem k tomu, že nejrůznější formy homebankingu nabízejí jednotlivé banky svým klientům již několik let, je tento trend nejvíce vidět v oblasti využívání telefonů a internetu. Filozofie většiny bank vychází ze skutečnosti, že tyto nové distribuční kanály na jedné straně sice nikdy nenahradí osobní kontakt klientů s „jejich“ bankéřem na pobočce, ale na druhé straně se automatizací jednoduchých transakcí výrazně uvolní kapacity pracovníků bank pro nabídku sofistikovanějších služeb a poradenství klientům. Využíváním alternativních kanálů klient není odkázán na otevírací dobu pobočky a získává přístup do banky v libovolnou denní či noční hodinu, což je cenné zejména v dnešní v době, kdy většina z nás počítá čas na minuty.

Oficiální statistiky i laický pohled na společnost jednoznačně ukazují, že počet telefonů a zejména počet mobilních telefonů roste v České republice závratným tempem. A na to samozřejmě banky musí reagovat a reagují. Je zřejmé, že dnes již prakticky žádné významnější bance na českém trhu nemůže v nabídce chybět některá z forem telefonního bankovnictví. K bankám, které obsluhu přes telefon nabízely již dříve (např. Expandia, Komerční banka, Nonstop banka) se během prázdninových měsíců přidaly další. Marketingové průzkumy i konkrétní počty jednoznačně potvrzují, že klienti skutečně chtějí využívat telefon pro vyřizování svých bankovních transakcí. Tak například Komerční banka v prvním zářijovém týdnu „přivítala“ na své Expresní lince obsluhované prostřednictvím Telefonního centra v Liberci klienta s pořadovým číslem „50 000“. Jen pro ilustraci - to je číslo, kterého mělo být dosaženo podle původních odhadů až téměř o dva roky později. A současný denní přírůstek 500 nových smluv na služby telefonní bankovnictví KB dává tušit, že toto čísla není pro letošní rok zdaleka konečné.

Mluvit o elektronickém dokumentu, elektronické poště, elektronickém předávání informací patří dnes ke každodenní rutině, kterou v průběhu pracovního procesu pravidelně prochází již většina z nás. Dnešní stav elektronického podepisování pošty je důvěrně znám. Existuje široká škála variant podepisování dokumentů (včetně těch nejdůležitějších obchodních a služebních), bohužel není dán obecně platný standard. Věřím, že nedávno přijatý Zákon o elektronickém podpisu a především vlastní „nasazení“ jednotných digitálních podpisů přinese výrazný průlom v oblasti elektronického obchodování i komunikace a výrazně zasáhne i do bankovního světa.

Osobně předpokládám, že v oblasti Internetového bankovnictví, v níž můžeme v nejbližších měsících očekávat obdobný boom jako nyní v bankovnictví telefonním, vyvstane výrazná poptávka po těchto službách především z řad menších a středních podnikatelských subjektů. Většina z nich je totiž již dnes nějakým způsobem napojena na internet, byť je to nyní pouze nástroj pro vyhledávání informací či komunikaci s obchodními partnery. Provádění bankovních operací přes internet pak pro ně bude jen dalším logickým krokem na cestě k „informační společnosti“.

Česká republika jistě není Skandinávie, ale vývoj u nás v poslední době ukazuje, že banky i jejich klienti si dobře uvědomují význam a možnosti nových distribučních kanálů.

ing. Tomáš Vaníček, M.B.A.
Komerční banka, a.s.
ředitel divize Alternativní distribuční kanály