NS: Stát není zodpovědný za krach záložny, škodu platit nemusí

"Majetkovou újmu záložně způsobili nezákonnými převody finančních prostředků její dřívější členové představenstva, je zřejmé, že na samotné této činnosti neměl ÚDDZ žádnou účast," uvedl v rozhodnutí senát s předsedou Petrem Vojtkem. Úřad podle nich naopak reagoval rychle, a to uložením nejpřísnějšího opatření, které měl k dispozici - uvalením nucené správy.

Správce s mnohamilionovými nároky neuspěl už v roce 2004 u Obvodního soudu pro Prahu 1, který uvedl, že "stát s majetkem družstva nehospodařil a nemohl ovlivňovat vnitřní chod družstva". Ke stejnému závěru dospěl v témže roce i odvolací Městský soud v Praze. V dovolání k NS pak správce zopakoval své argumenty, že úřad nepostupoval dost rychle a razantně, ačkoliv bylo zřejmé, že záložna hospodaří špatně, a tím zvýšil škody spojené s jejím zánikem.

Družstevní záložny, novodobé kampeličky, začaly vznikat v roce 1996. Na podzim 1999 se v Česku odehrála vlna jejich pádů. V likvidaci nebo konkurzu se ocitly téměř dvě třetiny ze 124 existujících kampeliček. K poslednímu únorovému dni letošního roku čítal seznam činných družstevních záložen vedený Českou národní bankou 20 subjektů. Právě banka převzala dohled nad nimi po zaniklém ÚDDZ.

Pád Družstevní stavební záložny Praha patří k deseti největším krachům. Objem náhrad činil 229 milionů korun, oprávněných osob bylo více než 2500. Záložna vznikla v roce 1997, v říjnu 1999 na ni byla uvalena nucená správa a od roku 2000 je v konkurzu.

Záložna údajně před zásahem úřadu rozpůjčovala asi 90 milionů korun s obtížnou vymahatelností. Problematickou investicí byly například tři úvěry po deseti milionech poskytnuté na nákup akcií Zevety Boskovice. Záložna rovněž poskytovala i skryté úvěry a směnky, nesprávně hospodařila s vklady klientů a měla neúměrně vysoké provozní náklady.