Občanskoprávní žaloba o náhradu mnohamiliardové škody se zřejmě bude zakládat na paragrafu občanského zákoníku, podle něhož "členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s náležitou péčí". Představenstvo Komerční banky včera rozhodlo, že z
ahájí občanskoprávní řízení proti bývalým členům představenstva spojeným se ztrátovým obchodem s rakouskou firmou B.C.L. Trading, kvůli němuž banka byla nucena vytvořit rezervy ve výši 8,4 miliardy korun, a bude se na nich domáhat náhrady škody. Oznámil to generální ředitel KB Radovan Vávra, podle něhož se během týdne tento okruh lidí rozšíří zřejmě ještě o další někdejší zaměstnance s touto kauzou spojené. Konkrétní jména však odmítl uvést s tím, že jde o další krok. Na rozdíl od obvinění, která v kauze B.C.L. již padla, se okruh osob v tomto sporu rozšíří i na bývalého šéfa banky Richarda Salzmanna.Na otázku HN, proč se k tomuto kroku odhodlala banka až nyní, Vávra vysvětlil, že KB obdržela analýzy dvou renomovaných právních kanceláří s vyjádřením "běžte do toho, je velká naděje, že spor dopadne dobře". Jak dlouho může celá věc trvat, však odhadnout neuměl. "Podobné procesy jsou v cizině běžné," řekl našemu listu renomovaný pražský advokát, který si nepřál být jmenován. Občanskoprávní žaloba na bývalé čle
ny představenstva KB se podle jeho slov asi bude zakládat na paragrafu 194, písmeno 5 obchodního zákoníku. Ten říká, že "členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s náležitou péčí...". "Bude na bývalém představenstvu, aby u soudu dokázalo, že skutečně tento paragraf neporušilo," dodal s tím, že členové představenstva mohou být odsouzeni k náhradě škody, která vznikla. Je sice dost přehnané, aby se tak získala zpět mnohamiliardová ztráta, ale část z toho určitě, soudí právník.Rozhodnutí s
oudu by se poté mělo vymoci řádným postupem, který obsahuje i exekuci, ovšem pokud byly majetky ve vlastnictví členů představenstva. "Bude to zajímavé soudní rozhodnutí," zakončil advokát. V případě Koženého se nakonec podobná situace úspěšně dovedla až k obstavení majetku, který měl v USA.Obchody s rakouskou firmou Baraka Alona začala KB podle dostupných informací v roce 1996, v prosinci loňského roku tato finanční aféra otřásla bankovním sektorem a zabývala se jí i vláda. Osmimiliardový tunel zvýšil objem ztrátových pohledávek banky, takže ministři kvůli udržení stability banky rozhodli z KB vyvést 60 miliard ztrátových úvěrů do KoB. Komerční banka na tento obchod musela ovšem vytvořit rezervy v plné výši, což prohloubilo její loňskou ztrátu na 9,7 mili
ardy.V roce 1996, kdy KB začala obchodovat s Alonem, tvořili představenstvo Richard Salzmann, Karel Bednář, Bořivoj Pražák, Lubomír Štěpaník, Tomáš Doležal, Jaroslav Mareš a Petr Budinský. Do jara 1998 byl šéfem banky Salzmann, po něm banku do 16. února letošního roku řídil Jan Kollert. V minulých představenstvech figurovali rovněž Vladimír Šulc, Pavel Ševčík a Ladislav Vinický. Z Kollertova představenstva přežil personální zemětřesení v bance jen Petr Palečka, jmenovaný do tohoto orgánu až v polovině říj
na 1999. Ten byl ale po Kollertově rezignaci pověřený řízením KB a významně se zapojil do akcí souvisejících s forenzním auditem který zjišťoval, kdo může za porušování vnitřních předpisů a zda se do vedení dostávaly neúplné či chybné informace. Palečka pracoval v KB od roku 1998, ale na postu ředitele úseku Strategie finanční skupiny a privatizace, kde se zabýval především přípravou na prodej 60% státního podílu. Zahájení podobného řízení by po projednání na představenstvu mělo nastat i u jiných pro banku nevýhodných obchodů. Média v této souvislosti zmiňují skupiny Satrapa/Č.A.S., jejichž závazky vůči KB přesahují 2,4 mld. Kč. František Chvalovský, vlastnící tuto společnost, tvrdí, že dluží KB asi půl miliardy. Souběžně s občansko-právním řízením, které chce KB zahájit, probíhá trestní řízení s devíti bývalými manažery banky. KB zvažuje, zda se k němu připojí. Policie je začátkem května obvinila z porušování povinností při správě cizího majetku a manažerům tak hrozí až pět let vězení.Zdroj: HN z 21. 06. 2000