Francouzský Total přestal mít zájem o investice v Íránu

Prohlášení Totalu je vítězstvím Washingtonu, který proti Íránu stupňuje obchodní a finanční sankce a snaží se jej izolovat. Írán vede se Západem spor o svůj jaderný program, který by mohl vyústit ve výrobu jaderných zbraní. Teherán ve středu uskutečnil zkoušky několika raket dlouhého a středního doletu.

"Dnes bychom na sebe v Íránu vzali příliš mnoho politického rizika a lidé by říkali: 'Total udělá pro peníze všechno.'" řekl de Margerie. Total se měl spolu s malajsijskou skupinou Petronas účastnit rozvoje plynového ložiska Jižní Pars a investovat do navazujícího projektu závodu na stlačený zemní plyn (LNG). Total však zůstal ze západních firem na Jižním Parsu osamocen, protože v květnu se odsud stáhla britsko-nizozemská Royal Dutch Shell i španělská Repsol YPF.

Pro Írán je rozhodnutí Totalu velká ztráta, protože bez něj bude Teherán podle FT v příštích letech sotva schopen výrazně zvýšit export plynu. Analytik firmy Global Insight Samuel Ciszuk to pro íránské plány na LNG označil za "smrtící ránu". Teherán nyní podle něj nebude schopen získat patřičnou technologii, i kdyby se spojil s ruskými nebo čínskými firmami.

Definitivně uzavřít dveře investicím do obrovských íránských zásob ropy a zemního plynu však žádné západní ropné koncerny nechtějí. Shell a Repsol uvedly, že by se mohly účastnit pozdější fáze rozvoje Jižního Parsu.

Zapojení Totalu do rozvoje íránské těžby vyvolávalo znepokojení ve Washingtonu. Američtí činitelé připouštějí, že transfer západních investic a technologií má na íránskou ekonomiku větší dopad než finanční sankce. Washington se podle činitele ministerstva zahraničí USA nyní chystá "důkladně prověřit", zda norská skupina StatoilHydro neporušuje svými velkými investicemi v Íránu americké zákony. Až dosud se americká vláda podobných kroků vyvarovala kvůli obavám z poškození transatlantických vztahů.