Euro: DPÚK chce po Ústeckém kraji miliardové odškodné

Z vymáhané miliardové sumy je podle Eura přibližně 274 milionů za neuhrazené faktury v letech 2003 až 2006. Zbylá částka jsou vzniklé majetkové škody a zmařené investice dopravního podniku. Euro připomíná, že kauza souvisí s dva roky starým sporem. DPÚK měl licence až do roku 2011 na provozování základní dopravní obslužnosti na zhruba 80 procentech autobusových linek v ústeckém regionu. Vedení Ústeckého kraje se však nelíbila částka, kterou po něm firma chtěla proplatit za takzvanou prokazatelnou ztrátu. S tímto odůvodněním pak kraj dopravnímu podniku v roce 2006 vypověděl smlouvu a našel jiné dopravce.

Vedení DPÚK tvrdí, že kraj vypověděl firmě smlouvu v rozporu se zákonem. Kraje podle DPÚK musí vyrovnávat celou ztrátu z provozování veřejné linkové dopravy, protože si dopravce nemůže podle platných předpisů účtovat plnou cenu jízdného, které kryje zhruba polovinu oprávněných nákladů. "Samosprávy provádějí kontrolu tržeb a všech nákladů, které souvisejí se zajišťováním veřejné linkové dopravy. Kraje však nerespektují zákon. Nehradí dopravcům celou prokazatelnou ztrátu a nutí dopravce k dohodám o ceně, které se sice líbí kraji, ale jsou v rozporu se zákonem," tvrdí DPÚK.

Podnik se rovněž odvolává na květnové rozhodnutí zvláštního senátu, ve kterém zasedli tři soudci Nejvyššího soudu a stejný počet arbitrů z Nejvyššího správního soudu. Ti rozhodli, že kraj a dopravce v osobní linkové dopravě nemohou volně sjednávat výši částky, za kterou bude dopravce zajišťovat dopravní obslužnost, protože ji stanoví nařízení vlády.

"Úhrada prokazatelné ztráty totiž představuje kompenzaci za plnění úkolů veřejného zájmu, kterou stanoví zákon a od níž nepřipouští žádné odchylky. Jakékoli změny tohoto nároku smluvním ujednáním jsou tím jakkoli vyloučeny," stojí podle týdeníku v rozhodnutí senátu, který navíc rozhodl, že pro úhradu prokazatelné ztráty není rozhodující existence smlouvy o závazku veřejné služby mezi krajem a dopravním podnikem, nýbrž platná licence dopravce. Licenci má DPÚK na provoz autobusových linek na Ústecku platnou až do roku 2011.

Karel Muzikář z advokátní firmy Weil Gotshal & Manges, která zastupuje Ústecký kraj ve sporu s dopravním podnikem, ale tvrdí, že konstatování zvláštního senátu o výši částek úhrady za prokazatelné ztráty pouze znamená, že zákon pevně předepisuje maximální výši úhrady a že dopravcům nelze hradit jakékoli částky, o které podle své úvahy požádají.

DPÚK tvrdí, že kraj nyní novým dopravcům platí za provoz autobusové dopravy v kraji mnohem vyšší náklady, než za kolik by je byl schopen obsloužit sám. Firma argumentuje tím, že pokud by zůstaly zachovány původní smlouvy, investovala by masivně i do nových autobusů poháněných na zemní plyn. "Ten je stále o polovinu levnější než nafta. DPÚK by obsloužil celé území kraje za částku o více než sto milionů korun nižší než roztříštěný počet dopravců," uvedla společnost.

DPÚK je ochoten dohodnout se s krajem na kompromisním řešení současného sporu. Požaduje proplacení prokazatelných ztrát z provozování autobusových linek v letech 2003 až 2006 a obnovení původního stavu. Aby tedy kraj rozvázal smlouvy se současnými dopravci a vrátil se ke spolupráci s DPÚK. Muzikář však takovou možnost považuje za nereálnou.

Spory mezi DPÚK a hejtmanstvím vyvrcholily v srpnu před dvěma lety, kdy dopravce na čtyři dny zastavil autobusovou dopravu na více než 2600 spojích. Firma požadovala 315 milionů korun jako náhradu ztrát z předchozího roku, částka se ale kraji zdála příliš vysoká, proto podniku vypověděl smlouvu a začal hledat dopravce nové. V celé kauze pokračuje několik soudních sporů, které kraj stály již kolem 30 milionů korun. Autobusovou dopravu zajišťuje nyní v regionu 12 různých firem.