Návratnost z konkurzu? V Česku 21 %, v Japonsku 92 %!

Skandinávie = nejlepší platební morálka

Mít včas zaplacené všechny pohledávky je snem každého podnikatele či vedení společnosti. V Evropě jsou mezi jednotlivými zeměmi značné rozdíly v plnění svých povinností. Nejsvědomitěji plní své platební povinnosti Švédové a Finové. Naopak platební morálka podnikatelů v Česku je v porovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi špatná – platby po lhůtě splatnosti jsou běžnou praxí, měsíce nezaplacené faktury nejsou ničím mimořádným. Společnosti neplnící řádné své závazky se dříve či později na základě návrhu na prohlášení konkurzu jednoho z věřitelů dostanou do konkurzu, soud určí správce konkurzní podstaty, který se snaží z majetku úpadkové společnosti uspokojit co nejvíce věřitelů. Fungující obchodní prostředí, nízká míra korupce a kriminality, vzdělaní občané, vynikající infrastruktura - to jsou ty nejdůležitější předpoklady pro stabilní ekonomický růst v zemích Skandinávie.

Nejvíce dostanou věřitelé v Japonsku

Dostane-li se v Česku náš dlužník do konkurzu, přihlašujeme zpravidla naše pohledávky jenom proto, abychom měli podklad pro jejich oprávněný odpis v naší účetní evidenci. V Česku v průměru dostaneme z přihlášené a správcem konkurzní podstaty odsouhlasené pohledávky v hodnotě 100 Kč přibližně 21 Kč, což je nejnižší hodnota ze všech členských zemí Evropské unie. Vždyť v Nizozemí dostanou věřitelé necelých 87 % svých investic a v Japonsku dokonce více než 92 %.

Délka konkurzního řízení je v Česku pořád vysoká

Délka konkurzního řízení je v Česku oproti ostatním členským zemím Evropské unie podstatně delší. Průměrná délka konkurzního řízení v ve většině západoevropských zemích je kratší než jeden rok. Ve střední Evropě je to přibližně 5 let, a to v Česku v posledních letech došlo k výraznému zrychlení, vždyť to není tak dávno, co mnohé konkurzy trvaly déle než 10 let… Současně v těchto zemích se společnost dostane do konkurzního řízení mnohem snáze než u nás. Právě zmíněná rychlost soudů a správců konkurzní podstaty je hlavním důvodem, proč je výše uhrazených pohledávek z úpadkových společností v těchto zemích tak vysoká.

Osobní bankrot

Pojem osobního bankrotu není samozřejmě v Česku ničím ojedinělým, obdobná právní úprava platí v celé řadě vyspělých zemí světa (USA, Německo, Velká Británie…). V Česku mají dlužníci nepodnikatelé tuto možnost od letošního roku. Fyzická osoba (dlužník) se může v podstatě oddlužit dvěmi způsoby:

• prodejem veškerého majetku
• nebo životem po dobu 5 let na životním minimu

Dlužníkem je každý občan, který není schopen splácet své závazky a má více věřitelů a není podnikatelem. Návrh na oddlužení musí být podán písemně na soud, musí přitom obsahovat:

• seznam majetku a seznam závazků
• listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky
• písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, že hodnota plnění bude nižší než 30 % jeho pohledávky

Současně musí k návrhu na oddlužení připojit svůj podpis (např. dosavadní výsledky dokládají lehkomyslný či nedbalý přístup dlužníka…). Formou osobního bankrotu  či oddlužení se nemůže dlužník zbavit zajištěných závazků – tj. především hypotéčních úvěrů, leasingu…, v těchto případech totiž dlužník za své závazky ručí nemovitostí či movitostí. Oddlužením může tedy dlužník „vynulovat“ své závazky plynoucí ze spotřebitelských úvěrů, splátkového prodeje, hotovostních úvěrů…

Většinou dlužníci volí formu řešení oddlužení splátkovým režimem, kdy po dobu 5 let jim z jejich příjmu zbývá pouze nezabavitelné minimum, samotný splátkový kalendář se tedy řídí stejnými pravidly jako exekuce. Rozdíl je hlavně v tom, že dlužník ví, že po 5 letech bude „čistý“ a nevyhýbá se úmyslně práci jako v případě klasické exekuce. Při oddlužení je totiž dlužník povinen pracovat a nevyhýbat se práci, jinak mu hrozí konkurz. Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá Insolvenční soud po slyšení dlužníka usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.

Tabulka: Kolik dostanou v průměru nazpátek věřitelé u úpadkové společnosti (v %)

Pramen: The Worldbank – Doing Business 2006, Insolvenční zákon (č. 182/2006) v platném znění