KZ Finance: Krize se týká nejvýše 20.000 podílníků českých fondů

V ČR se na rozdíl od jiných západoevropských zemí asi 80 procent úspor soustředí do konzervativních typů fondů. Je to prý dáno historicky nedůvěrou v kapitálový trh, vysokým zhodnocením fondů peněžního trhu v dobách vysokých úrokových sazeb, ale také zaměřením velkých bank na zajištěné fondy. "Tento podíl je v Evropě do jisté míry unikátní, takže i v případě velkých a dlouhotrvajících výprodejů na akciových trzích nedojde k nějakému drastickému zchudnutí významné části populace," dodal.

Vedle řádově 10.000 podílníků v zajištěných a peněžních fondech je zhruba několik desítek tisíc klientů makléřských sítí, kteří investují pravidelně, a to i dynamicky. S rozmachem programů pravidelných investic stoupá raketově počet klientů, kteří neinvestovali jednorázově, ale pravidelně měsíčně ukládají menší částky. "Ti se krize nemusejí bát, pokud investují dlouhodobě. Neměli by v žádném případě rušit trvalé příkazy, protože tito majitelé podílových listů budou nakonec díky průměrování nákladů vítězi," podotkl Janšta.

Jaroslav Šulc z Vysoké školy finanční a správní míní, že u kolektivního investování budou dopady finanční krize záviset na psychóze na trhu. "Pokud vypukne panika, a pro tu v našich podmínkách nevidím věcné důvody, pak by mohlo být zle. Do jednoho žentouru by pak mohli spadnout vedle hazardérů i seriózní investoři," poznamenal. Na druhé straně může podle něj zbystřit pozornost ten, kdo cítí, že taková investiční příležitost k závratným ziskům se nemusí pár let již opakovat.

Situace na pobočkách investičních společností je zatím zdrženlivá. "Jelikož se klíčové události na finančních trzích udály teprve o tomto víkendu a následujících dnech, doposud není možné analyzovat chování investorů ve fondech skupiny České spořitelny. Situace na finančních trzích prozatím práci v pobočkové síti neovlivnila," sdělila ČTK Hana Trhoňová z oddělení komunikace ČS.

Majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech, v prvním pololetí klesl o 19 miliard korun na 296 miliard Kč. Veškerý úbytek nastal v prvním čtvrtletí, ve druhém objem majetku ve fondech stagnoval. Majetek v domácích fondech klesl o 16 miliard na 157 miliard korun, v zahraničních fondech o tři miliardy na 139 miliard korun.

Nejvyšší odliv majetku zaznamenala v prvním pololetí aktiva akciových fondů (-9,1 miliardy), následovaná dluhopisovými fondy (-6,2 miliardy), smíšenými fondy (-4,6 miliardy), dále fondy fondů (-0,5 miliardy) a fondy peněžního trhu (-0,3 miliardy Kč). Naopak příliv aktiv se projevil pouze u zajištěných (1,2 miliardy) a nemovitostních fondů (400 milionů korun).