Výměny antén na vysílačích ČRa budou pokračovat

Novou anténu dostal již nejen žižkovský vysílač, který je důležitý pro digitální signál pro Prahu, ale také vysílač Hladnov v Ostravě a Jedlová hora u Chomutova. U Hladnova a Jedlové hory ale výměna nebyla tak náročná a složitá jako na Žižkově a ČRa výměnu uskutečnily bez helikoptéry. Další případné nasazení vrtulníku se dvěma rotory (vrtulemi) nyní ČRa zvažují, letos to však zcela jistě nebude.

"Nyní probíhá analýza dostupnosti jednotlivých lokalit. Do konce roku bychom měli vědět, na případně kterých lokalitách použijeme v příštím roce helikoptéru. Letos už se kromě Krašova nic nechystá," uvedla na dotaz ČTK Marie Fianová z Ogilvy PR, která ČRa mediálně zastupuje. Svou roli hraje i finanční náročnost výměny, neboť ta žižkovská stála podle údajů ČRa řádově desítky milionů korun.

ČRa provozují podle údajů firmy více než dvě stovky TV vysílačů a přes 1300 takzvaných TV převaděčů. Pro digitální zemské TV vysílání a základy dvou sítí vysílačů pro komerční stanice i veřejnoprávní televizi a rozhlas je určeno 26 hlavních vysílačů.

Mezi vysílači jsou často i stavby, které jsou dominantami dané oblasti, jako například žižkovská věž či odborníky oceňovaný hotel a vysílač na Ještědu. Vysílač Kojál u Brna je zase podle informací ČRa se svou výškou 340 metrů nejvyšší stavbou na Moravě. Vysílač na Pradědu na Jesenicku je pak vzhledem ke svojí výšce anténního nosiče nejvyšším bodem v ČR - vrchol Pradědu má 1492 metrů nad mořem a vrchol anténního nosiče při své výšce 146,5 metru dosahuje do nadmořské výšky 1638,5 metru.

V minulosti se některé vysílače zapsaly i do historie, například v době okupace ČR pěti armádami tehdejší Varšavské smlouvy. To se týkalo i starého vysílače v Krašově v podobě obrovského kotveného příhradového stožáru, který byl uveden do provozu v květnu 1960. Vysílač byl podle informací ČRa dějištěm dramatických událostí v srpnu roku 1968. Stožár překvapivě přežil nepodařený pokus o odstřel, který provedli "američtí agenti, převlečení do uniforem sovětské armády", jak o nich psal normalizační tisk.

Vysílač se ale stejně za necelých 11 let zřítil. Poslední kapkou, která přetekla, byla dramatická změna počasí spojená s prudkou změnou teploty 2. ledna 1979. Před půl jedné v noci se utrhlo kotevní lano v nejvyšší úrovní a stožár se velmi intenzivně rozvlnil.

"Následoval pád celého čtvrtého dílce anténního stožáru a to i s anténním laminátovým válcem. O dva dny později byl odstřelen i druhý a třetí dílec a na zbylém padesátimetrovém pahýlu byl vztyčen provizorní anténní systém," popisují osud tehdejšího starého vysílače ČRa v brožuře věnované 40 letům firmy.