Státní zásahy proti krizi v Evropě zatím moc neuspěly

Analytici se shodují v názoru, že společná dohoda evropských zemí vynaložit téměř dva biliony dolarů na garance a záložní úvěry na podporu bank i snížení základních úrokových sazeb centrálních bank, měly spíše psychologický efekt. Bankovní soustavy mnoha zemí se podle nich sice podařilo stabilizovat, ale s těmito kroky se zároveň v řadě států rozvolnily veřejné finance a krizi to nikterak nevyřešilo.

Například analytik Next Finance Vladimír Pikora se domnívá, že kroky vlád byly často "splašené". "Často to působilo, že je potřeba udělat hlavně efektivní akci, aby se o ní hodně psalo a skutečný reálný dopad byl často až podružný. Mělo to svou logiku, protože šlo hlavně o to uklidnit masy. To se podařilo," uvedl.

Ovšem například v České republice došlo k největšímu propadu akciového trhu za několik posledních let až po oznámení schválených opatření. Koruna rovněž výrazně oslabila v průběhu uplynulého měsíce. Také český dluhopisový a mezibankovní trh přestal fakticky fungovat. Aby se rozhýbal, začala ČNB poskytovat krátkodobé půjčky finančním institucím, za které ručily dluhopisy.

Krizi ovšem nejvíce pocítí v ČR průmysl, a to především podniky orientované na vývoz kvůli recesi v západoevropských zemích. Podle analytika ČSOB Petra Dufka ale mají nové členské země ve střední Evropě určité výhody, které jim umožňují nepocítit plný zásah této recese a zůstat v kladných číslech. Podle něj mezi výhody patří rozsáhlé investice do výroby z nedávné doby, pružnější trh práce ve srovnání se starými členskými zeměmi, levnější pracovní síla a často i výhodnější daňový systém.

Finanční krize podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka přináší ale i některé výhody, například možnost poučit se z chyb a získat odolnější a efektivnější finanční sektor. Tato krize není první a podle něj není určitě ani poslední.