Bartuška: Ropovod Družba časem ztratí význam

Rusko v současnosti buduje dva nové velké ropovody a vzhledem ke stagnující těžbě ropy a nízkým investicím do odvětví bude pro Rusy obtížné hledat nové zdroje černého zlata. Proto je podle Bartušky pravděpodobné, že pro nové ropovody může v budoucnu použít mimo jiné i ropu, kterou nyní vyváží ropovodem Družba.

Dalším důvodem, proč do Česka v příštích letech nemusí téct ropa z Družby, je podle Bartušky fakt, že se Rusové snaží vést ropovody mimo současné tranzitní země, jako je Bělorusko nebo Ukrajina.

Ropovod Družba je často zmiňován hlavně souvislosti s poklesem dodávek ropy od počátku letošního července, kdy se dodávky dostaly zhruba na dvě třetiny běžně dodávaného objemu.

Vláda se ve spolupráci s ropovodnou společností Mero snaží koupit podíl v ropovodu TAL, který vede ze středomořského přístavu Terst do německého Ingolstadtu, kde na něj navazuje ropovod IKL.

Získání podílu České republiky v ropovodu TAL by ale zřejmě neodstranilo závislost země na dodávkách ropy z Ruska. Zvýšení dodávek ropy přes ropovod IKL by navíc mohlo cenu ropy prodražit, vyplývá z dřívějších vyjádření analytiků pro ČTK. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) by však podíl v ropovodu ekonomické výhody přinesl.

Do Česka se ročně dováží zhruba 7,7 milionu tun ropy. Z toho přibližně 5,5 milionu ropovodem Družba z Ruska a 2,2 milionu ropovodem IKL z terminálu v Terstu. Kapacita ani jednoho ropovodu tak není plně využívaná. Podle údajů společnosti MERO může Družbou do Česka proudit ročně až devět milionů tun ropy, z Ingolstadtu až deset milionů tun.

Vlastníkem tuzemských částí ropovodu Družba i IKL a jediným přepravcem ropy do České republiky je státem vlastněná společnost Mero. Hlavním akcionářem firmy je ministerstvo financí, ministerstvo průmyslu se po dohodě s ním podílí na na strategickém vedení společnosti.