Bonita klienta – jak a proč ji banky zjišťují?

13.10.2016 | Redakce, Finance.cz
ÚVĚRY A PŮJČKY


Jestliže jste již někdy žádali v bance o úvěr, možná jste se setkali s pojmem „bonita klienta“ nebo „bonita žadatele“. Víte však co tento pojem znamená a k čemu si banka bonitu klienta zjišťuje?

Poskytování úvěrů je jednou ze základních operací banky, kterými zhodnocuje do ní vložené prostředky (zejména vklady jejích klientů na běžných účtech). Poskytnutím úvěru klientovi se však banka vystavuje riziku, že dlužník nebude splátky úvěru hradit řádně a včas či dokonce úvěr neuhradí vůbec a úvěrová pohledávka bude pro banku nedobytná. Takové riziko se nazývá úvěrovým rizikem. Za účelem udržení své solventnosti a stability se banka musí proti ztrátám z úvěrového rizika zajišťovat, nějak se proti němu chránit.

Jednou z možností je eliminace takového rizika. To zjednodušeně znamená, že banka úvěr poskytne jen takovým žadatelům, u kterých banka shledá dostatečně vysokou pravděpodobnost splacení poskytnutého úvěru.

Vyšší bonita - nižší úroková sazba

Banka si tedy musí u každého úvěrového žadatele zjistit jeho předpokládanou schopnost poskytnutý úvěr splatit, tj. jeho bonitu, kterou zjistí pomocí scoringu. Podle zjištěné bonity žadatele pak banka stanoví výši úrokové sazby. Platí, že čím vyšší bonitu klient prokáže, tím nižší úrokovou sazbu z úvěru od banky získá a naopak. Je tomu tak proto, že s nižší žadatelovou bonitou banka podstupuje vyšší úvěrové riziko, které si kompenzuje vyššími úrokovými výnosy z poskytnutého úvěru.

Podle čeho si banka bonitu zjistí?

Bonita žadatele je ovlivněna mnoha faktory. Banka posuzuje jednak osobní údaje jakými jsou:

  • věk – čím starší, tím hůře
  • pohlaví – muži mají větší tendenci nesplácet
  • dosažené vzdělání – čím vyšší, tím lépe
  • profese  – například doktoři jsou na tom lépe
  • rodinný stav, počet dětí – čím méně závazků, tím lépe...

Dále banka posuzuje příjmy žadatele. Jedná se o příjmy trvalé, u nichž se předpokládá jejich trvání i v budoucnu – např. příjmy ze samostatně výdělečné činnosti, příjmy ze závislé činnosti, příjmy z pronájmu, rodičovské příspěvky, příjmy z invalidního důchodu apod. U zaměstnanců je (až na výjimky) vyžadován pracovní poměr na dobu neurčitou. V době podání žádosti o úvěr navíc nesmí být žadatel ve zkušební době.

Naproti příjmům vstupují do výpočtu bonity žadatele také jeho pravidelné výdaje. K těm nejčastěji patří platby nájemného, pojistného (na životní pojištění, pojištění nemovitosti či domácnosti, …), příspěvky na stavební spoření, doplňkové penzijní spoření, splátky leasingu, alimenty aj. Kromě těchto pravidelných plateb se do výdajů započítávají splátky úvěrů, které žadatel dluží. Dále je bonita ovlivněna úvěrovými limity na tzv. kontokorentních účtech nebo kreditních kartách, jestliže je žadatel jejich držitelem. 

Prvek životního mimina

Od doložených příjmů žadatele se vždy odečítá bankou vypočtená výše životního minima. Životní minimum je u každého žadatele stanoveno individuálně. Výše životního minima přímo úměrně roste s vyšším počtem vyživovaných dětí nebo dalších osob ve společné domácnosti žadatele. Pokud si žadatel přizve do žádosti o úvěr další osobu – spolužadatele, dosáhne vyšší bonity, pokud je oním spolužadatelem jeho manželka (manžel), než kdyby byl spolužadatelem třeba jeho rodič nebo sourozenec žijící v jiné domácnosti. Je tomu tak proto, že žadatelé o úvěr žijící ve společné domácnosti dosahují dohromady nižšího životního minima.

Jaké konkrétní příjmy musí žadatel mít, aby mohl od banky získat úvěr? Na to není jednoduchá odpověď. Záleží na mnoha faktorech – na typu úvěru (nezajištěný spotřebitelský úvěr, nemovitostí zajištěná hypotéka, ...), délce splatnosti úvěru, na počtu vyživovaných dětí, na splátkách dalších výdajů apod. Klient by měl mít takové příjmy, aby byl schopen získaný úvěr splácet.

Úvěrové registry napoví

Pro stanovení bonity žadatele banka posuzuje jeho úvěrovou historii a platební morálku. K tomu banka může využít údaje z úvěrových registrů. Z nich lze zjistit informace o prodlení se splátkami úvěrů, leasingu nebo třeba o opožděných platbách mobilním operátorům. V registrech jsou zahrnuty informace o všech existujících i splacených úvěrových závazcích klienta. Banka pozitivně ohodnotí žadatele, pokud všechny existující i minulé závazky pravidelně splácí (resp. spláceli). Naopak, pokud má žadatel špatnou platební morálku, má to na jeho bonitu negativní vliv.

V České republice existují tři registry, do kterých banky před poskytnutím hypotéky nahlížejí, jsou jimi:

Kromě samotných bank jsou členskými organizacemi těchto sdružení i splátkové společnosti, telefonní operátoři, dodavatelé energií (jednotlivé členské společnosti najdete na stránkách každého z registrů klientských informací).

Nedostatečná bonita - pomůže spolužadatel nebo ručitel

Jestliže nemá žadatel na požadovaný úvěr dostatečnou bonitu, existují způsoby, jak si ji zvýšit. Nejběžnějším způsobem je již zmíněné přizvání úvěrového spolužadatele nebo ručitele. Úvěrový spolužadatel by po poskytnutí úvěru vůči bance vystupoval jako spoludlužník a za splacení úvěrového závazku by byl stejně zodpovědný jako úvěrový dlužník (to znamená, že splacení úvěru by banka mohla požadovat po spoludlužníkovi stejně jako po úvěrovém dlužníkovi). Pokud si však žadatel o úvěr přizve osobu, která se za něj zaručí, bude banka požadovat splacení úvěru nejprve po úvěrovém dlužníkovi. Teprve poté, co úvěrový dlužník svému závazku nedostojí, bude banka splacení úvěru vyžadovat po jeho ručiteli.

Autor: Veronika Bučková


Články ze sekce: ÚVĚRY A PŮJČKY



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.