Nová bublina na obzoru. Americký FED přitvrzuje

09.02.2009 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Současná snaha Fedu řešit finanční krizi přichází s něčím, vůči čemu bledne i Greenspanova expanze z let 2001 - 2004.

Ještě donedávna byla nejexpanzivnějším obdobím pro americkou monetární politiku Greenspanova léta 2001 – 2004, kdy americká centrální banka udržovala úrokové sazby relativně dlouhou dobu na hranici jednoho procenta. Současná snaha Fedu řešit finanční krizi však přichází s něčím, vůči čemu bledne i Greenspanova expanze.

Byla to právě monetární expanze z let 2001 až 2004, která položila základy vzniku bubliny na trhu s nemovitostmi, kdy pomohla snížit úrokové sazby z hypotečních úvěrů na historická minima a nastartovala tak nebývalý boom. Realitou se tou dobou staly hypotéky s třicetiletou fixací za 5,3%, zatímco stále více oblíbené hypotéky s jednoletou fixací nabízely úrok ještě o více než procento nižší.  Levné peníze tak zaplavily trh, bonitní dlužníci se rychle zadlužili a protože nových peněz bylo stále dostatek, začaly se úvěry na dům poskytovat i těm, kteří by dříve na hypotéku nemohli ani pomyslet. Snížení úrokových sazeb tedy vyvolalo umělou expanzi, kdy jako zázrakem stoupala nejen spotřeba, ale i investice bez toho, aniž by se jakkoliv zvyšovala míra úspor.

Jen v letech 2001 – 2003, kdy byla expanze největší, se zásoba peněz v ekonomice zvýšila o třetinu, což způsobilo, že ekonomické subjekty podlehly mylnému dojmu, že zdrojů je dostatek. Silná úvěrová expanze, která z velké části šla na vrub investic do bydlení, pak vyvolala umělý boom na trhu s bydlením na jehož konci byl ale pouze prudký růst cen, který byl extrémní zejména u cen nemovitostí, akcií a ostatních finančních instrumentů, které nespadají do koše spotřebitelských cen, což vyvolávalo mylný dojem, že celková cenová hladina zůstává pod kontrolou. Vytvořila se tak bublina, jejíž splasknutí muselo přijít v momentě, kdy tato úvěrová expanze začne zpomalovat, což se stalo koncem roku 2004, kdy americká centrální banka postupně začala se zvyšováním úrokových sazeb z 1% až na 5,25% v roce 2006.


Inflační řešení číslo dvě


Hypoteční krize, která světové trhy poprvé naplno zasáhla již v roce 2007, je tedy především daní za řešení hospodářských problémů z let 2001 - 2002 u tiskařského stroje a zoufalou snahou trhu vrátit se zpět k rovnováze, ze které byl uměle vykolejen. Špatné investiční projekty, které byly spuštěny v předchozích letech, v tomto procesu musí být odstraněny, což s sebou přirozeně nese krachy firem, růst nezaměstnanosti a celkovou kontrakci národního produktu.

Tomuto procesu se však v současné době centrální bankéři snaží zabránit stejně nešťastně jako v roce 2001, když problémy které vyvolala expanze z let minulých “léčí“ expanzí ještě daleko větší. Například v USA jsou nyní úrokové sazby od začátku roku na dalším historickém minimu, když oscilují mezi nulou a 0,25%. Protože již sazby narazily na své dno, přišel Fed s politikou kvantitativního uvolňování, kdy začal navyšovat rezervy bank a ty se tak z běžných 50 mld. dolarů během několika týnů zvýšily až na 800 mld. Monetární báze, která je součtem rezerv a oběživa, tak jen během posledních tří měsíců minulého roku vzrostla o dechberoucích 84%.

Graf: Měnová báze (v mld. USD)

G0206.jpg

Nový problém se však objevil vzápětí, protože i když měly banky najednou dostatek likvidity, nechtěly ji v takto nejistém klima využívat k novým úvěrům a zejména dlouhodobé úrokové sazby tak byly stále vysoké. V listopadu tedy Fed překročil Rubikon, když ve snaze snížit dlouhodobé sazby a za účelem ještě více stimulovat ekonomiku oznámil, že začne vykupovat cenné papíry kryté hypotékami (MBS) a pokud bude třeba, tak i americké vládní dluhopisy. Tato slova vyvolala okamžitou reakci obchodníků, kteří se ve velkém pustili do nákupů MBS a dluhopisů, jejichž cena prudce vzrostla a úrok klesnul. Ještě koncem minulého roku se tak výnos z desetiletých amerických vládních dluhopisů dostal na nové historické minimum až ke 2% a výrazného snížení se dočkaly také úroky z hypotečních úvěrů, které u třicetileté fixace klesly až pod 5%, což bylo nové historické minimum. Fed tedy dosáhnul čeho chtěl a dlouhodobé sazby opět drasticky snížil, aby připravil půdu pro novou expanzi.

Graf: Výnos z desetiletých vládních dluhopisů (%)

G0206b.jpg


Nová bublina za dveřmi?


Žádná krize v historii ještě nebyla vyřešena tisknutím peněz a jinak tomu nebude ani nyní. Snaha za každou cenu stimulovat ekonomiku další a ještě větší expanzí sice může v krátkodobém horizontu fungovat, dlouhodobě však pouze zhoršuje a prodlužuje nevyhnutelné. Nejhorší scénář, který by za těchto okolností následoval je pak ten, že obrovské množství nově vytvořených přebytečných rezerv, které nyní “skladují“ komerční banky u americké centrální banky, skutečně začne pozvolna pronikat do ekonomiky v podobě nových úvěrů, což vyvolá další cenovou inflaci. První náznaky tohoto trendu přitom přišly již koncem roku, kdy uprostřed hospodářských problémů a navzdory častokrát přehnaným proklamacím o zamrznutých trzích začala znovu výrazně stoupat úvěrová aktivita.

Graf: Celkový objem úvěrů všech komerčních bank (v mld. USD)

G0206c.jpg

Výrazného oživení se dočkaly např. také objemy nově uzavřených hypotečních úvěrů, které stimulovaly právě rekordně nízké úroky z hypoték. Jen v prvním lednovém týdnu tak rostl podle americké Mortgage Bankers Association index měřící objemy nových žádostí o hypotéku o 15,8%, což byl největší skok od června roku 2003. Přestože korekce nadměrného růstu z minulých let není ještě zdaleka u svého konce, snaha Fedu udržovat dostatečně dlouhou dobu krátkodobé i dlouhodobé úrokové míry na dostatečně nízkých hodnotách může vést k další masivní inflaci peněžní nabídky, která bude ještě více ředit již tak nízké úspory Američanů. V konečném důsledku by tedy účet za krizi zaplatili američtí spotřebitelé, společně se všemi držiteli amerických dluhopisů, protože inflační politika představuje pouze jiný druh přerozdělování, u kterého nikdo přesně neví o kolik vlastně přišel. Co hůř, Fed tímto může vytvořit do dalších let prostor ke vzniku nové a ještě větší bubliny, jejíž prasknutí následně předčí i to, čím si světové finanční trhy procházejí v posledních měsících.

Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers. XTB



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.