V Česku roste počet plátců DPH, stát inkasuje více peněz

Dani z přidané hodnoty podléhá naprostá většina zboží. Základní sazba daně je v ČR stanovena na 19 procent a snížená sazba je devět procent. Do snížené sazby, kterou navrhuje v současnosti opozice snížit na šest procent, patří například potraviny, léky, tiskoviny, knihy, zdravotnické potřeby, dětské sedačky a pleny nebo palivové dřevo.

Plátcem DPH se stává firma nebo podnikatel povinně ve chvíli, kdy jejich roční obrat překonal milion korun. Daň se platí měsíčně nebo čtvrtletně v závislosti na výši obratu. Měsíční daňovou povinnost mají firmy s obratem vyšším než deset milionů korun nebo ti, kteří si takovou povinnost zvolí a mají obrat mezi dvěma až deseti miliony korun. Podle statistik MF je počet měsíčních plátců DPH v současnosti kolem 105.000.

Podnikatelé a firmy s obratem nižším než milion korun se mohou registrovat jako plátci DPH dobrovolně.

Registrace firmy nebo podnikatele jako plátce DPH, pokud nemá takovou povinnost ze zákona, může mít podle Tomáše Brandejse z poradenské společnosti Deloitte vliv na konečnou cenu pro spotřebitele. "Plátcem by se proto měl i ve svém vlastním zájmu stát každý, kdo nakupuje s DPH na vstupu a poskytuje zdanitelná plnění dalším plátcům, kteří plně uplatňují nárok na odpočet DPH. Zvažovat registraci k DPH by rozhodně měl podnikatel, který nakupuje včetně 19procentní sazby DPH, ale jeho produkty podléhají pouze devítiprocentní dani," uvedl.

Naopak v případě, kdy jsou hlavními odběrateli osoby, které nejsou plátci DPH nebo mají mají omezený nárok na odpočet DPH, je naopak výhodné se k DPH neregistrovat.

Celkově je podle Brandejse systém DPH v rámci zemí Evropské unie relativně sjednocený prostřednictvím příslušných směrnic a jako takový patří k nejpropracovanějším systémům nepřímého zdanění na světě vůbec. "Oproti jiným podobám nepřímého zdanění, z nichž nejčastější je aplikace daně z obratu, poskytuje větší ochranu před případnými daňovými úniky," upozornil Brandejs. Na celoevropské úrovni je zavedení společného zdanění zboží a služeb daní z přidané hodnoty hodnoceno podle něj jako prvek, který napomáhá přeshraničnímu obchodu.

Ministerstvo financí v poslední době nárůst daňových úniků kvůli DPH nezaznamenává, přesné statistiky ovšem prý neexistují. Obecně ale podle MF může být rizikové v souvislosti s úniky jakékoliv zboží.

Poslanci ČSSD v současnosti navrhují změnit sníženou sazbu DPH z devíti na šest procent. Poslanec ODS Vlastimil Tlustý pak navrhuje snížit základní sazbu z 19 na 15 procent. Ministerstvo financí tyto návrhy odmítá, ministr Miroslav Kalousek nedávno odhadl při takovéto změně propad příjmů rozpočtu na 60 miliard korun. Zároveň není jisté, zda by se taková změna plně projevila v konečných cenách.

"Každé snížení sazeb DPH bylo, je a vždy bude do určité míry absorbované v maržích podnikatelů. Nicméně jde o jeden z možných nástrojů, jak podporovat nebo regulovat spotřebu," uvedl k tomu Brandejs.

Některé změny ohledně DPH navrhuje i Národní ekonomická rada vlády v rámci protikrizových opatření. Jedním z návrhů je například zrychlení vrácení DPH. Ministerstvo životního prostředí pak navrhuje v rámci opatření proti hospodářské krizi snížení sazby daně z přidané hodnoty na ekologicky šetrné výrobky a služby.