Analýza: Maďarský HDP zpochybnil snahu o brzké přijetí eura

Meziroční růst maďarského hrubého domácího produktu (HDP)zrychlil ve druhém čtvrtletí jen nepatrně, a to na 3,1 procenta z pětiletého minima 2,9 procenta v prvních třech měsících roku. Výsledek zůstal hluboko za očekáváním analytiků a spolu s varovnými daty o rozpočtovém deficitu a platební bilanci znovu oživil obavy, že nižší daňové výnosy neumožní Maďarsku splnit ambiciózní cíl a přijmout jednotnou evropskou měnu už v roce 2007. Ohrožena se zdá být také předpověď ministerstva financí, že výkon maďarské ekonomiky letos stoupne o 3,5 až 4,0 procenta. Podle analytiků se oživení růstu nedá očekávat dříve než v posledním čtvrtletí, když se o mnoho lépe nedaří ani Evropské unii a zejména Německu, klíčovému obchodnímu partnerovi středoevropských zemí.

Ty usilují o vstup do Evropské unie už v roce 2004 a o tři až čtyři roky poté by chtěly přijmout jednotnou měnu euro. Ještě před vstupem do měnové unie však budou muset snížit rozpočtové schodky pod tři procenta HDP. Pomalé ekonomické oživení by jim v tom mohlo zabránit. V současnosti se největší středoevropské ekonomiky potýkají s deficity okolo šesti procent HDP. Polsko, největší z kandidátů na vstup do EU, vykazuje zatím jen nesmělé známky oživení spotřebitelských dat, zatímco Česku zkomplikovaly situaci srpnové katastrofální povodně. "Očekáváme postupné oživení. Situace v oblasti poptávky se nemůže změnit ze dne na den," uvedla v posledním hodnocení středoevropského regionu DZ Bank. Podle člena bankovní rady polské centrální banky Dariusze Rosatiho by mohla vláda revidovat předpověď růstu pro rok 2003 na 2,2 až 2,5 procenta. Guvernér banky Leszek Balcerowicz označil v pátek stávající prognózu 3,1 procenta za poněkud optimistickou, ale nikoli nereálnou. Polský hospodářský růst za druhý kvartál odhadují analytici na 0,7 procenta, i to by však znamenalo nepatrné zrychlení z 0,5 procenta v prvním čtvrtletí. Údaje budou známy 20.září. Výsledky České republiky budou zveřejněny v úterý. Podle průzkumu Reuters stagnoval meziroční růst českého HDP ve druhém čtvrtletí na 2,5 procenta. "Nepříznivé vnější prostředí v kombinaci se silnou korunou má na českou ekonomiku negativní vliv," varuje DZ Bank.

NÍZKÁ POPTÁVKA V EU

Slabé údaje z Maďarska znovu rozvířily diskuse o pozdějším rozšíření eurozóny v případě, že by nízká poptávka v EU zbrzdila hospodářský růst ve středoevropském regionu. Maďarský deficit běžného účtu platební bilance se v červenci výrazně prohloubil na 173 milionů eur, mimo jiné i kvůli nižším příjmům z turistického ruchu. Obchodní schodek se zvětšil na 303 miliony ze 188 milionů v červenci 2001. "Zahraniční poptávka se zatím nijak nezotavila," řekl Tamas Vojnits z OTP Securities. "A ani ve třetím čtvrtletí nevidím  (v Maďarsku) signály nějakého oživení." Z kandidátů na vstup do Unie pouze Maďarsko zatím předložilo plán, podle něhož se hodlá připravit na přijetí eura už  v roce 2007. Podle harmonogramu by mělo Maďarsko již v příštím roce omezit schodek pod 4,5 procenta HDP a inflaci snížit na úroveň 4,5 procenta z nynějších více než pěti procent. Vzledem k mohutným vládním výdajům, které zřejmě zvýší letos rozpočtový deficit nad šest procent HDP, a pomalejšímu růstu ekonomiky je však splnění těchto ambiciózních cílů ve hvězdách, upozorňují analytici.