Péče o ohrožené děti se má sjednotit, pomůže Národní akční plán

Shodla se na tom meziresortní koordinační skupina k transformaci systému péče o ohrožené děti, která nedávno jednala na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Pracovní tým, v kterém jsou kromě expertů z MPSV i odborníci z ministerstev vnitra, pro místní rozvoj, školství, mládeže a tělovýchovy, spravedlnosti, zdravotnictví, zahraničních věcí a ministra pro lidská práva a národnostní menšiny, debatoval také o plánované analýze systému. Realizovat se má v rámci Národního akčního plánu k transformaci a sjednocení péče o ohrožené děti na období 2009 – 2011 (dále jen „NAP“).

NAP letos v červenci schválila vláda. Definuje klíčové aktivity nutné pro zvýšení kvality práce s ohroženými dětmi a rodinami. Transformace má čtyři základní cíle:

• snížit počet dětí dlouhodobě umístěných ve všech typech ústavní péče,
• zvýšit životní šance dětí, podporovat rozvoj osobnosti dítěte, jeho nadání a rozumové i fyzické schopnosti v co nejširším objemu a zachovávat životní úroveň nezbytnou pro jeho tělesný, duševní, duchovní, mravní a sociální vývoj.
• zvýšit kvalitu práce a dostupnost služeb pro ohrožené děti a rodiny,
• sjednotit postup pracovníků při řešení konkrétní situace ohrožení dítěte.

Proto, aby systém péče o ohrožené děti vyhovoval požadavkům nejlepšího zájmu dítěte, je třeba změnit ho v následujících oblastech:

• 1. Síť
• 2. Kvalita
• 3. Řízení
• 4. Financování
• 5. Legislativa

Změny se týkají všech složek systému - vertikálně (od úrovně pracovníků v terénu, obcí, až po ústřední orgány státní správy a nestátní organizace s celostátní působností) i horizontálně (tj. napříč resorty, které se podílejí na práci s ohroženými dětmi a rodinami, napříč subjekty státní správy, samosprávy a nestátního sektoru). Vše přitom musí probíhat současně a koordinovaně.

Koordinátorem meziresortní skupiny je MPSV. Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka se aktivně, jako předseda pracovního týmu, zúčastnil jednání 14. října 2009. Ke změně systému péče o ohrožené děti říká: „Transformace je dlouhodobý proces, do kterého se musí aktivně zapojit všechny složky, aby výsledek pomohl těm, kteří si sami pomoci neumí. Je na nás, abychom jim usnadnili život a jsem rád, že hledat řešení budou kromě státních organizací také zástupci Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR. Zapojovat chceme i další odborníky tak, aby konsensus vycházel z potřeb skutečného života a praktických zkušeností.“

Výchozím předpokladem transformace je komplexní analýza systému. Ta dosud v České republice chybí a bude proto první fází realizace NAP. Analyzovat se budou tři oblasti:

• postup ohroženého dítěte napříč systémem (resorty),
• regionální (krajské) sítě služeb pro ohrožené děti a rodiny,
• řídící, metodické a kontrolní funkce státní správy.

V současné době se připravuje zadávací dokumentace na provedení analýzy tak, aby veřejná zakázka mohla být vypsána ještě na podzim letošního roku.

Z praxe je zřejmé, že systém péče o ohrožené děti není v České republice jednotný. Zejména specializované odborné služby (např. dětská psychiatrie), ale i běžné terénní služby (např. poradenství, doprovázení aj.) nejsou v některých regionech dostupné. Stejně tak nejsou pevně stanoveny standardy kvality práce s ohroženými dětmi. I ty by měly v rámci NAP vzniknout, měly by mít nadresortní charakter a hlavní cíl: pomáhat ohroženým dětem a rodinám. Definovat budou základní parametry práce s klientem a jeho rodinou, etický rozměr práce, typologie služeb a jejich síťování. Standardy rovněž budou jasně stanovovat požadavky na kvalifikaci pracovníků, řízení a financování práce s ohroženými dětmi.