Analýza: Pomalejší privatizace neoslabí středoevropské měny

09.10.2002 | , Reuters
MAKRODATA A EU


Stagnace privatizačních projektů zřejmě nepovede k výraznějšímu znehodnocení měn středoevopských zemí. Příliv kapitálových investic totiž pokryje i případné výpadky privatizačních výnosů, shodují se analytici. 

Špatné podmínky na trzích a liknavý přístup ministrů  způsobily, že Polsko, Maďarsko, Česko i Slovensko zůstaly letos s privatizací daleko za původními plány.  Poslední neúspěch zažila minulé pondělí česká vláda poté, co chemický koncern Agrofert definitivně upustil od nákupu  63procentního státního podílu v rafinérsko-petrochemické společnosti Unipetrol.   Analytici jsou nicméně přesvědčeni, že se díky postupující  ekonomické konvergenci s Evropskou unií udrží dostatečný příliv  kapitálu na středoevropské dluhopisové trhy, a přinejmenším se  tak vykompenzují opožděné příjmy z privatizace.     "Rozhodně si musíte uvědomit, že ten region je na cestě  k institucionální konvergenci s EU. Jsou to spíše portfoliové  investice než privatizační výnosy, co táhne jejich měny vzhůru,"  řekl Thomas Browne, stratég pro středoevropské devizové trhy  z Deutsche Bank. "Otázka dluhopisů je stále velmi důležitá. Polské sazby sice výrazně spadly, stále jsou však velmi atraktivní, když vezmete  v úvahu, kde jsou v tuto chvíli sazby v USA," dodal Ashley  Dodd-Noble, stratég pro rozvíjející se trhy z BNP Paribas.     Polská centrální banka drží klíčovou úrokovou sazbu  i po letošní šestinásobné redukci na 7,5 procenta, zatímco sazba americké centrální banky (Fed) doshuje 1,75 procenta a Evropské centrální banky (ECB) 3,25 procenta.  "V Polsku se stejně moc nepočítalo, že by se (privatizační) transakce uskutečnily. Očekáváme však, že se privatizace znovu  rozjede, a to zřejmě ke konci roku 2003, protože vláda potřebuje hotovost," soudí Dodd-Noble.

 

ČEŠI BROJÍ PROTI SILNÉ KORUNĚ

V případě České republiky vidí analytici za zpomalením  privatizace také obavy, že prodej státního majetku dál prohloubí tlaky na růst koruny. Silný příliv zahraničních investic přispěl v letošním roce ke zpevnění koruny k euru bezmála o pět procent. Vláda a centrální banka se snaží zbrzdit překotný růst měny  všemi dostupnými prostředky. Dohodly se, že udrží privatizační  výnosy z dosahu devizových trhů.  Vzhledem k nutnosti financovat masivní deficit veřejných  rozpočtů však musí kabinet trhy přesvědčit, že v žádném případě neodolá pokušení a nepoužije příjmy z privatizace k zalepení děr  ve státní pokladně.  "Mám takový pocit, že v otázce privatizace v České republice nás čekají ještě další špatné zprávy," řekl Dodd-Noble.  "Možná je ve vládním zájmu zpozdit prodej Unipetrolu a ČEZ, protože jsou si vědomi, že výnosy z těchto transakcí jen podpoří zájem o korunu." Zatímco tendr na privatizaci Unipetrolu hodlá kabinet  v dohledné době opakovat, o prodeji elektrárenské společnosti  ČEZ rozhodne během příštích 12 až 15 měsíců. Jednou z variant  může být i kotace části státního 68procentního podílu na burze, uvedl nedávno ministr průmyslu Jiří Rusnok. Hluboký rozpočtový deficit bude Česko zřejmě financovat  pomocí dluhopisů, což samo o sobě prohloubí tlak na růst koruny,  připomněl Thomas Browne z Deutsche Bank. "Při úrokových sazbách, které jsou nyní pod úrovní eurozóny, mají Češi dostatek prostoru a mohou vydat velké množství  dluhopisů, které přilákají zájem zahraničních kupců. To bude mít na měnu pozitivní vliv," řekl.  Nopak v Maďarsku je proces privatizace z větší části hotov  a případné zpoždění zbylých transakcí může zájem o forint sotva výrazněji ovlivnit.

 

POLSKÉ POCHYBNOSTI

Zdaleka ne všichni analytici ale odmítají možnost, že pokles  privatizačních výnosů ovlivní středoevropské měny nepříznivě. Jako nejzranitelnější přitom zmiňují především Polsko.  "Rozhodně je to negativní, zvláště pro Polsko a Českou  republiku, kde tvořila privatizace podstatnou část zahraničních investic," řekl Koon Chow, stratég pro středoevropské devizové trhy z CSFB.  "Předpovědi nominálního zhodnocení měny teď už neznějí zdaleka tak přesvědčivě."  Česko letos dokončilo přinejmenším jednu velkou privatizační transakci - prodej plynárenské společnosti Transgas německé RWE za 4,1 miliardy eur.      V Polsku však nevypadá situace nijak růžově. Od loňského  srpna vynesl prodej státního majetku pouhých 886 milionů zlotých  (214 milionů dolarů), udává polské ministerstvo financí.   Tento slabý výsledek už donutil vládu snížit odhad letošních výnosů na 3,7 miliardy zlotých z původních 6,6 miliardy. Zřejmě  však zůstane i za revidovaným odhadem. Příliv zahraničních investic tento výpadek nenahradí. Podle srpnových výsledků běžného účtu platební bilance klesl objem  zahraničních investic v Polsku na 52 miliony dolarů z 221 milionů v červenci. Jde o nejhorší výsledek od roku 1997, kdy začala centrální banka data sledovat. "Polsko propáslo příležitost tím, že ztížilo zahraničním  firmám možnost investovat," dodal Chow.  
 

James Thornhill (Přeložil Jan Korselt, Pražská redakce)

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.