Farmáři v Česku letos asi nenasejí žádný přadný len, chybí odbyt -------------------- --------------------

17.02.2010 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Humpolec (Pelhřimovsko) 17. února (ČTK) - Farmáři v Česku asi letos poprvé nebudou pěstovat žádný přadný len, protože se to nevyplatí a není na něj odbyt. Humpolecká společnost Čemolen koncem května uzavře poslední průmyslovou tírnu lnu v zemi, která je v Pomezí u Poličky. Pracuje v ní 12 lidí, řekl dnes ČTK ředitel podniku Josef Urban. Pěstování přadného lnu, které má v zemi staletou tradici, se snižovalo dlouhodobě až na loňských zhruba 150 hektarů. Přispěl k tomu i útlum tuzemské textilní výroby.

"Letos nenaseje nikdo nic. Ani o to nebudeme mít zájem, protože nemáme kam prodat vlákno - teď už prodáváme s prodělkem," konstatoval Urban. V roce 1990 ještě len zabíral v Česku přes 21.000 hektarů polí. Klesající odbyt byl způsoben zavíráním domácích textilek i nízkými cenami lnu na světových trzích. Urban uvedl, že se teď dá prodat převážně jen surovina na výrobu koudelí, o kvalitní dlouhé vlákno není zájem.

V Pomezí bude do konce května zpracována loňská sklizeň ze 148 hektarů polí, tedy asi přes 400 tun suroviny. S uzavřením této tírny zanikne i Čemolen, konstatoval Urban.

Ukončení velkoplošného pěstování přadného lnu v Česku potvrdil i předseda Lnářského svazu ČR Prokop Šmirous. Uvedl, že se udrží jen část množitelských ploch kvůli produkci semen a asi deset hektarů lnu přadného bude mít šumperská společnost Agritec, která se zabývá výzkumem a šlechtěním. Upozornil na to, že se pěstování přadného lnu snížilo i jinde v Evropě. "Len zůstane v těch evropských zemích, kde mají zemědělci výhodnější dotační podmínky," poznamenal.

Světové plochy přadného lnu se loni pohybovaly kolem 400.000 hektarů. Zhruba čtvrtinou se na nich podílely Francie, Belgie a Nizozemsko.

Čemolen vznikl před deseti lety z části bývalého gigantu Českomoravský len Humpolec, který od začátku 50. let do 90. let minulého století zpracovával veškerý domácí přadný len; v Čechách a na Moravě provozoval až 26 tíren. Pěstování přadného lnu bylo tradiční zejména v podhorských a bramborářských oblastech. Na Vysočině skončila poslední tírna lnu před dvěma lety - byla v Písečném u Bystřice nad Pernštejnem.

Osevní plochy lnu přadného v ČR: rok rozloha (ha) 2009 153 2007 705 2005 4499 2003 5684 2000 5692

Zdroj: ČSÚ

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.