Zdanění příjmů ze zahraničí

15.03.2010 | , Finance.cz
DANĚ


Jak se liší výsledná daňová povinnost při použití dvou různých metod o zamezení dvojího zdanění?

Navzdory ne příliš příznivé situaci na pracovním trhu stále narůstá počet Čechů pracujících v zahraničí nebo v mezinárodních společnostech. Mezinárodní zdanění prošlo v poslední době legislativními změnami. Poradíme vám, jak postupovat při zdanění příjmů ze zahraničí.

Aby nedošlo ke dvojímu zdanění příjmů, existují mezi státy smlouvy. Ty určí metodu jeho vyloučení. Nejpoužívanější jsou metoda prostého zápočtu a metoda vynětí s výhradou progrese.


Povinnost podat daňové přiznání


Daňové přiznání musí podat nejen ti, kteří pracují v České republice, ale i ti, kteří si vydělávají v zahraničí. Rozsah daňové povinnosti se určí podle toho, zda jste v daném státě daňový rezident či nerezident. V zemi, v níž je poplatník daňovým rezidentem, se daňová povinnost vztahuje na celosvětové příjmy, tzn. poplatník musí přiznat a zdanit nejen příjmy z České republiky, ale rovněž příjmy ze zahraničí. Podle zákona o daních z příjmů je rezidentem osoba, která má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje (alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce). Výjimku tvoří osoby, které se v České republice zdržují pouze za účelem studia nebo léčení.

Daňové přiznání v České republice nemusíte podávat, pokud máte pouze příjmy ze zahraničí ze závislé činnosti a funkční požitků, u kterých je podle § 38f zákona o daních z příjmů použita metoda vynětí.

Pokud výše uvedené podmínky daňového rezidentství nesplňujete, jste v daném státě daňovým nerezidentem a zdaníte pouze ty příjmy, které mají zdroj na jeho území.


Zdanění příjmů ze zahraničí


Pokud jste daňovým rezidentem v České republice a zahraniční příjem byl již zdaněn v jiném státě, kladete si možná otázku, zda nedojde ke zdanění tohoto příjmu v obou zemích? Aby ke dvojímu zdanění nedošlo, existují mezi státy smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Česká republika má v současné době uzavřenou smlouvu se 77 zeměmi světa, mezi něž patří většina evropských států, ale také např. USA nebo Čína. V roce 2009 vstoupily v platnost dvě nové smlouvy, a to s Kyprem a Sýrií. Kompletní seznam těchto mezinárodních smluv najdete na stránkách České daňové správy. Výběr pak najdete i na naších stránkách v sekci Daně a mzda.

Smlouva určí metodu vyloučení dvojího zdanění příjmů. Nejpoužívanější jsou dvě metody. První je metoda prostého zápočtu. Spočívá v tom, že se porovná daň z příjmu zaplacená v zahraničí s daní, která by z něj byla zaplacena v České republice.

Pokud je částka uhrazená v zahraničí nižší, rozdíl se doplatí na dani v České republice. Z rozdílu se však ještě odečítají slevy na dani. Pokud je daň zaplacená v zahraničí větší, než by se stejného příjmu byla odvedena v Česku, poplatník tento rozdíl zpět nedostane.

Druhá je metoda vynětí s výhradou progrese. Ta umožňuje vyjmout příjmy podléhající zdanění v zahraničí ze základu daně a zdanit pouze příjmy z České republiky. Pokud vám příjmy plynou ze států, se kterými Česká republika smlouvu uzavřenu nemá, musíte je zdanit dvakrát. Jednou podle tamních pravidel a podruhé podle našeho zákona o daních z příjmů. Částečně druhé zdanění u nás eliminujete tím, že si o daně zaplacené v zahraničí snížíte daňový základ.


Novinky zdanění zahraničních příjmů


Novela zákona o daních z příjmů (216/2009 Sb.), která vstoupila v platnost 20. července 2009 přinesla změnu v oblasti vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí. Před novelou zákona se uplatňovala při zdanění příjmů ze zahraničí metoda vyloučení dvojího zdanění výlučně podle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. U smluv uzavíraných Českou republikou od devadesátých let se většinou používá metoda zápočtu. U starších smluv se častěji setkáváme s metodou vynětí příjmů, která se často jeví jako výhodnější. Dle ustanovení nového zákona může poplatník využít výhodnější metodu vynětí příjmů i v případě, ve kterých příslušná mezinárodní smlouva stanoví metodu zápočtu daně. Podmínkou je, aby byl příjem v zahraničí zdaněn. Toto ustanovení se použije pro rok 2009. Upozorňujeme, že je možné ho použít i zpětně pro rok 2008. Pokud jste tedy u příjmů ze zahraničí v roce 2008 použili metodu zápočtu, můžete podat dodatečné daňové přiznání, kde uplatníte metodu vynětí a zároveň požádat o vrácení přeplatku na dani.

Příjmy ze zahraničí, které uvádíte v daňovém přiznání v České republice musí být přepočteny na české koruny. Pro přepočet se použije jednotný kurz, který každoročně v lednu vyhlašuje Ministerstvo financí. Pro rok 2009 stanoví jednotný kurs pokyn D-337 (1 EUR = 26,50 Kč, 1 USD = 19,06 Kč).


Názorný příklad


Pan Pavel pracoval 4 měsíce v roce 2009 v zahraničí – konkrétně v Rakousku a po zbytek roku v České republice. V České republice si vydělal 240 000 Kč hrubého, v Rakousku 9 000 EUR. Tento příklad slouží k porovnání dvou různých metod zamezení dvojího zdanění zahraničních příjmů. Pan Pavel se větší část roku 2009 zdržoval na území České republiky, kde také pracoval. Je tedy daňovým rezidentem v České republice a má povinnost podat daňové přiznání, kde musí přiznat jak příjmy z České republiky, tak příjmy z Rakouska.

Česká republika má s Rakouskem uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Ta stanoví, že se pro výpočet daně použije metoda prostého zápočtu. V roce 2009 má pan Pavel dle novely zákona o daních z příjmů možnost použít i druhou metodu zamezení dvojího zdanění - metodu vynětí. Dále porovnáme tyto dvě metody, abychom zjistili, která se pro pana Pavla jeví jako výhodnější.

 
Výpočet daňové povinnosti metodu vynětí Částky v Kč
Hrubá mzda v České republice 240 000 Kč
Zdravotní a sociální pojištění, které zaplatil zaměstnavatel za pana Pavla - 34% 81 600 Kč
Zdanitelný příjem v České republice 321 600 Kč
Hrubá mzda v Rakousku (9 000 EUR x 26,50) 238 500 Kč
Zdravotní a sociální pojištění - 34% 81 090 Kč
Zdanitelný příjem v Rakousku 319 590 Kč
Zdanitelné příjmy celkem po vynětí 321 600 Kč
Daň 15 % 48 240 Kč
Sleva na poplatníka 24 840 Kč
Daňová povinnost 23 400 Kč
 

Zdanitelnými příjmy pana Pavla od všech zaměstnavatelů je tzv. superhrubá mzda. Ta se skládá z hrubé mzdy a pojistného na zdravotní a sociální pojištění, které je povinen za pana Pavla zaplatit zaměstnavatel podle předpisů v ČR – tedy vždy 34 %, a to i u zahraničních příjmů.

Při použití metody vynětí jsou zdanitelnými příjmy pouze příjmy z České republiky. Výsledná daňová povinnost pana Pavla po odečtení slevy na poplatníka činí 23 400 Kč.

 
Výpočet daňové povinnosti metodu prostého zápočtu Částky v Kč
Hrubá mzda v České republice 240 000 Kč
Zdravotní a sociální pojištění, které zaplatil zaměstnavatel za pana Pavla- 34% 81 600 Kč
Zdanitelný příjem v České republice 321 600 Kč
Hrubá mzda v Rakousku (9 000 EUR x 26,50) 238 500 Kč
Zdravotní a sociální pojištění - 34% 81 090 Kč
Zdanitelný příjem v Rakousku 319 590 Kč
Zdanitelné příjmy celkem 641 190 Kč
Daň zaplacená v Rakousku 48 000 Kč
Daň 15 % 96 165 Kč
Koeficient zápočtu 47,47
Daň k zápočtu 47 929 Kč
Sleva na poplatníka 24 840 Kč
Daňová povinnost 23 396 Kč
 

Při použití metody prostého zápočtu tvoří základ daně součet všech příjmů pana Pavla, tj. z Česka i Rakouska. Při použití této metody musíme navíc vyplnit Přílohu č. 3 k daňovému přiznání. Vypočtená daň se sníží o část daně zaplacené v zahraničí (daň k zápočtu). Pro výpočet daně k zápočtu použijeme koeficient zápočtu, který vypočteme jako podíl zahraničních a celkových příjmů (319 590 Kč/ 641 190 Kč). Daňová povinnost pana Pavla činí 23 396 Kč.

Při použití dvou různých metod o zamezení dvojího zdanění se liší výsledná daňová povinnost pana Pavla pouze o 4 Kč.

Štítky:

Autor článku

Veronika Tomanová  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 2 krát

Články ze sekce: DANĚ