Úroda ovoce bude podprůměrná, výrazně méně bude meruněk a višní

Důvodem slabé úrody je nepříznivé počasí v době květu stromů. "Chladný a vlhký květen se podepsal i na velkém rozšíření houbových chorob. Peckoviny jsou zasažené moniliózou, jádroviny strupovitostí," řekl Ludvík.

U jablek, které jsou hlavním českým ovocným druhem, pěstitelé čekají meziroční pokles sklizně o šest procent na asi 136.800 tun. Proti pětiletému průměru to je pokles o čtyři procenta. "Úroda jablek však bude zřejmě ještě nižší, protože červnový propad plůdku trval kvůli opožděné vegetaci i po sběru dat pro odhady," řekl Ludvík.

Kvůli velkému rozšíření strupovitosti však podle něj bude méně kvalitního konzumního ovoce. Mohlo by to v důsledku znamenat zvýšení cen jablek, které by ale nemělo být nijak zásadní. Jasněji by v otázce cen mohlo být až po zveřejnění odhadů sklizně v celé Evropské unii na přelomu července a srpna.

U meruněk se čeká meziroční propad sklizně o 65 procent na pouhých 1457 tun. Například v úspěšném roce 2007 se meruněk v Česku sklidilo přes 5000 tun. "Právě meruňky a také višně jarní chladno a vlhko poškodily nejvíce," řekl Ludvík. Višní by se letos mělo sklidit 5500 tun, což proti loňskému roku znamená pokles o pětinu a proti pětiletému průměru o třetinu.

Téměř o 30 procent na rekordně nejnižších 2636 tun by měla proti dlouhodobému průměru klesnout sklizeň broskví. Broskve jsou ovocným druhem v úpadku, jejich sady se již neobnovují. Pěstování broskví v Česku drtí levnější produkce broskví z Itálie a Řecka, které dokážou trh plynule zásobovat po pět měsíců v roce. České broskve jsou naproti tomu sezonní záležitostí dvou měsíců a obchodníci kvůli tomu nechtějí na tuto krátkou dobu měnit již nastavené dovozy z jihu Evropy.

Naopak nahoru jdou v posledních letech plochy třešní, švestek a hrušek. Meziročně by tak tyto tři odrůdy sice měly vykázat pokles sklizně mezi šesti až 37 procenty, ale v pětiletém porovnání budou jejich sklizně nadprůměrné. Nutno také připomenout, že hrušky a švestky měly loni rekordní úrodu.

Ovocné sady se v Česku rozkládají na ploše 17.713 hektarů. Z nich nejvíce zabírají jabloně, a to 8986 hektarů. Na druhém místě jsou s 1840 hektary višně. Finanční hodnota ovoce sklizeného v českých intenzivních sadech se každoročně pohybuje nad jednou miliardou korun.

Podprůměrná úroda se letos podle Ludvíka čeká i u zahrádkářů a v alejích u cest, které ovocnáři do svých odhadů nezahrnují. U těchto většinou neošetřovaných sadů se však při letošním rozvoji houbových chorob čeká velmi nízká kvalita ovoce.

Sklizeň ovoce v českých intenzivních sadech v letech 2006 až 2010 v tunách: 2006 2007 2008 2009 2010* jablka 159.171 113.086 156.697 144.993 136.784 hrušky 2121 2917 2649 5866 3680 třešně 2244 2059 2023 2595 2450 višně 10.955 8723 6851 6891 5505 meruňky 3777 5015 2651 4209 1457 broskve 4086 2985 3883 3038 2636 slívy, švestky 5090 5451 5609 7543 5563 angrešt 8 9 0 0 1 rybíz 3438 3200 3415 2919 2632 maliny, ostružiny 65 23 39 36 18 celkem 190.955 143.468 183.817 178.090 160.726

* odhad k 15. červnu

zdroj: Ovocnářská unie ČR

Zdeněk Rychtera jpt