Vláda souhlasila, aby obce mohly regulovat více druhů hazardu

Novela nyní míří do sněmovny. Nová úprava dává podle ministerstva financí obcím možnost vyhláškou určit, na kterých místech a v jakém čase je provozování i dosud neregulovaných druhů hazardu povoleno či zakázáno. "Obce tak dostanou účinný nástroj, jak omezit hazard na svém území," uvedl už dříve ministr financí Miroslav Kalousek.

Sázkové kanceláře iniciativu MF přivítaly. "Obce, stát i provozovatelé novelu nutně potřebují. Určitě akceptujeme rozšíření pravomocí obcí směrem k větší regulaci videoloterijních terminálů. To je opravdu palčivý problém, který se musí řešit," řekl ČTK již dříve Marek Herman z Asociace provozovatelů kurzových sázek. "Za loterní průmysl ale budeme navrhovat, aby vyhláška měla zákonem jasně stanovené standardy, co a kde bude obec zakazovat. Navrhujeme například, aby byl uplatněn princip 'všechno nebo nic', neboli pokud se obec rozhodne zakázat na určité ulici hazard, pak bez výjimky," dodal.

Návrh přechodně počítá s tím, že platnost povolení k provozu loterií a jiných podobných her, která nebudou v souladu s vyhláškou obce, skončí nejpozději uplynutím lhůty pěti let od účinnosti takové vyhlášky. Tuto dobu lze podle ministerstva považovat za dobu dostatečnou z pohledu principu ochrany investic i legitimního očekávání. Toto považuje Herman za největší úskalí novely. "Stát se v případě schválení této normy vystavuje reálnému nebezpečí arbitráží. Jen za firmy v oblasti sportovního sázení půjde odhadem o částky v řádech miliard korun," podotkl. V novele mu rovněž chybí zákaz nelegálních provozovatelů.

Plán zvýšit zdanění loterií a veškerého hazardu na jednotnou sazbu 20 procent, který obsahuje programové prohlášení vlády, nynější návrh MF neobsahuje. "Jde jen o rychlou novelu, která má řešit regulační pravomoci obcí. Zdanění, respektive odvody budou upraveny v návrhu nového herního zákona," sdělilo už dříve MF.

Novela loterijního zákona už jednou legislativním procesem prošla. Platit měla začít od července, novelu však počátkem června vetoval prezident Václav Klaus. Novelu zamítl kvůli tomu, že podle něj zásadním způsobem zužovala okruh příjemců finančních prostředků na veřejně prospěšné účely. Prezident své veto odůvodnil také tím, že novela měla spíše sloužit jako předvolební argument, a obával se toho, že stát by byl vstoupením novely v platnost vystaven arbitrážním sporům kvůli zkrácení doby platnosti licencí dosavadním provozovatelům a hrozilo by nebezpečí významných finančních ztrát ze státního rozpočtu.

Svaz měst a obcí ČR, který o novelu usiloval, proto vyzval novou Poslaneckou sněmovnu, Senát i MF ke společné urychlené přípravě nového loterijního zákona.