ANALÝZA: Co může stát nová válka v Iráku a kdo ji zaplatí

Konzervativní propočty, jež předpokládají rychlý a úspěšný konec vojenské kampaně podobně jako za války v Perském zálivu v roce 1991, dosahují zhruba 100 miliard dolarů. To odpovídá zhruba procentu amerického hrubého domácího produktu. Kdyby se ale válka protáhla a došlo například na pouliční boje o Bagdád, náklady by se prudce zvýšily.  
Přidejme k tomu riziko chemického nebo biologického útoku, následnou rekonstrukci Iráku a možnost, že zde budou Američané muset zůstat kvůli udržení stability třeba 10 let. Potom se dostáváme podle některých odhadů k astronomické sumě 1,6 bilionu dolarů, a to čistě pro Spojené státy. Svým dílem by pak museli přispět i Britové, jejichž jednotky se případného vojenského zákroku nejspíš také zúčastní.  
Tato čísla ovšem nepocházejí z Bílého domu. Prezident George W.Bush se chystá snižovat daně a o tématu, jež by mohlo ohrozit celou jeho kampaň, raději mlčí. Odhad rozpočtového úřadu Kongresu udává částku v rozmezí 44 až 60 miliard dolarů. Podobnou představu mají zástupci demokratické strany v rozpočtovém výboru. Čísla však nezahrnují náklady na následnou okupaci a obnovu země a vycházejí z předpokladu, že válka nepotrvá déle než 30 až 60 dní.  

VOJNA NENÍ KOJNÁ 

Pokud si zákrok v Iráku vynutí pozemní operaci, bude podle údajů rozpočtového úřadu třeba nasadit 250.000 až 370.000 mužů, 1500 letadel, 800 vrtulníků, 800 tanků a 60 lodí. To je méně než za první války v Perském zálivu před 12 lety, která stála zhruba 60 miliard dolarů - při dnešních cenách 79,9 miliardy - a do níž se zapojilo 540.000 vojáků. Vždyť také irácká armáda je početně i z hlediska vybavení proti lednu 1991 poloviční. 
Americkým daňovým poplatníkům se však konflikt přesto prodraží. Někdejší spojenci jako Kuvajt, Saúdská Arábie, Německo nebo Japonsko na operaci Pouštní bouře z valné části přispěli. Tentokrát ponesou hlavní břemeno Američané sami. 
Osvobození Kuvajtu od irácké okupace si vyžádalo pouhých 100 hodin pozemních bojů. Celý konflikt začal leteckými útoky 17.ledna a skončil 28.ledna. Jakmile zaschly podpisy na dohodě o příměří, začalo se s demobilizací a do konce září 1991 nezůstalo v Perském zálivu více než 25.000 vojáků. Tehdy se ale spojenci nepokusili obsadit Bagdád ani svrhnout režim Saddáma Husajna, což se může ukázat jako podstatně složitější úkol.  
Experti Pentagonu odhadují náklady na válku na 95 miliard dolarů. Ovšem podle Bílého domu je tato suma přehnaná, sám udává částku 60 miliard dolarů. Podle Michaela 'Hanlona, specialisty na vojenskou problematiku z Brookings Institute, se reálný odhad pohybuje mezi 50 až 100 miliardami dolarů, nicméně "jen pro Spojené státy a čistě za válku jako takovou". 
Následný pobyt okupačních sil v počtu až 200.000 mužů přijde na dalších 12 až 48 miliard dolarů ročně, uvádí rozpočtový úřad Kongresu. 
Denní náklady v přepočtu na jednoho vojáka by měly být nižší než v případě amerických mírových sil v Kosovu. V Iráku bude ale potřeba daleko více lidí a jejich pobyt se může protáhnout na celá léta. 

UDEŘ A UTEČ 

Okupace Japonska po Druhé světové válce trvala Američanům sedm let. V Jižní Koreji zůstávají už 50 let a jejich odchod je stále v nedohlednu.  Bush slíbil, že USA budou v Iráku jen tak dlouho, jak bude třeba, a ani o den víc. To je ale dost vágní termín. 
"Je obtížné si představit, že by úspěšná okupace Iráku zabrala méně než pět let. Velmi snadno se může protáhnout na dvě desetiletí," napsal profesor ekonomie z Yaleovy univerzity William Nordhaus. Náklady na okupaci odhaduje Nordhaus na 75 až 500 miliard dolarů, bez nákladů na obnovu země nebo dekontaminaci v případě chemického či biologického útoku. 
V rámci Marshallova plánu utratili Američané po přepočtu na dnešní ceny přibližně 450 milionů dolarů jen na obnovu válkou zdevastovaného Německa. 
"Okupace (Iráku) se může podstatně prodražit, pokud do ceny celé operace zahrneme stavbu základen, mostů a silnic," uvádí zpráva rozpočtového úřadu Kongresu. Podle Nordhause by krátká a úspěšná válka znamenala pro USA účet ve výši 121 miliard dolarů. V horším případě se ale může cena vyšplhat až na 1,6 bilionu, dodal. 

KOUPIT SI LOAJALITU 

K tomu je třeba připočítat finanční kompenzace pro některé spojence. Například Turecko má dostat šest a Izrael čtyři miliardy dolarů. Jordánsko má slíbenu miliardu, zatímco Egypt požaduje přístup pro své zboží na americký trh. 
To vše se bude financovat nad rámec plánovaného amerického deficitu, který se má v nadcházejícím fiskálním roce vyšplhat na 304 miliardy dolarů a v roce 2003/04 na 307 miliard. 
Spojené státy ale nebudou jedinou zemí, která by do bojů v Perském zálivu zasáhla. Velká Británie slíbila 40.000 vojáků a z vládních rezerv vyčlenila 1,75 miliardy liber.  
Ministr financí Gordon Brown před týdnem uvedl, že Britové půjdou i nad rámec této sumy, bude-li třeba. Podle Keitha Hartleyho, specialisty na armádní financování z univerzity v Yorku, zaplatí nakonec Británie asi tři miliardy liber (4,74 miliardy dolarů). 
Nedávná studie Royal United Services Institute odhaduje, že konflikt podobný válce z roku 1991 by britské daňové poplatníky přišel na 3,5 miliardy liber.  

Autor: Alister Bull; Přeložil: Jan Korselt; Reuters 11. března 2003