Které ekonomiky jsou nejvýkonnější? Jaké jsou slabé a silné stránky ekonomiky Česka?

Švýcarsko je opětovně nejvýkonější a nejkonkurenceschopnější ekonomikou, jak vyplývá ze zprávy Světového ekonomického fóra za rok 2010. Česko si oproti minulému roku pohoršilo, přesto má lepší hodnocení než řada západoevropských zemí (např. Itálie, Španělsko či Portugalsko). Jaké jsou slabé a silné stránky Česka?

Evropa má nadále poměrně dobré hodnocení. V první desítce je šest evropských zemí (Švýcarsko, Švédsko, Německo, Finsko, Nizozemí a Dánsko). Naproti tomu USA během pár let klesly z prvního místa až na čtvrté místo. Nejlepší hodnocení dle zprávy „The Global Competitiveness Report 2010-2011“ má tedy Švýcarsko. Na druhém místě je Švédsko, na třetím místě Singapur a až na čtvrtém místě jsou Spojené státy Americké, které si pohoršily během roku o dvě místa. Důvodem je zvýšení makroekonomické nerovnováhy a přetrvávající obavy o stav finančních trhů. Velmi dobré hodnocení mají nadále země Skandinávie (Finsko 7. místo, Dánsko 9. místo, Norsko 14. místo). Konkurenceschopné ekonomiky však v dalších letech budou především inovativní země, se vzdělaným obyvatelstvem, s vysokou produktivitou práce a vysokou podporou podnikatelského prostředí. Naproti tomu vysoké veřejné dluhy, nefungující justice či nedostatečná infrastruktura však vyhlídky do budoucnosti značně zhoršují.

Jak je tvořen výsledný GCI index?

Světové ekonomické fórum ve své zprávě „The Global Competitiveness Report 2010-2011“ hodnotí 139 zemí světa ve 12 pilířích konkurenceschopnosti. Těmito pilíři jsou: instituce, infrastruktura, makroekonomická stabilita, zdravotnictví, vysokoškolské vzdělání, efektivita vnitřního trhu, složitost finančních trhů, technologická připravenost, velikost trhu, sofistikovanost podnikání a inovace. Každý pilíř se přitom skládá z hodnocení několika ukazatelů, celkem je kažá země hodnocena ve více než 110 dílčích ukazatelů. Nejvyšší váhu v hodnocení mají inovace, protože v dlouhodobém horizontu je hlavním zdrojem růstu životní úrovně obyvatel právě inovace.

• Např. v kategorii instituce se hodnotí veškeré institucionální prostředí jako je právní a správní rámec vytvářený vládou. Přílišná byrokracie, nadměrná regulace, nedostatek transparentnosti či korupce snižují hodnocení v této kategorii. Při hodnocení velikosti domácího trhu se nehodnotí pouze velikost domácího trhu, ale taky otevřenost domácí ekonomiky mezináronímu obchodu, kdy vývoz nahrazuje domácí poptávku.

Česko = 36. místo

Ve zprávě za rok 2010 patří Česku 36. místo na světě (ze 139. hodnocených zemí). V roce 2009 patřilo Česku 31. místo. U každé země je uvedena i tabulka shrnující nejproblematičtější faktory k podnikání. Tato tabulka je čerpána z výkonného Světového ekonomického fóra v letošním roce. Pro dobrou porovnatelnost jsou do zjednodušené tabulky uvedeny i hodnoty z loňského roku.  Z 12 hodnocených kritérií si Česko polepšilo pouze u jedné, u jedné katogorie zůstalo hodnocení stejné a v deseti kategoriích si Česko pohoršilo. Ve výsledku to znamená propad v celkovém hodnocení o 6 míst.

Tabulka: Pořadí Česka v hodnocení jednotlivých kritérií

Kdo si nejvíce polepšil?

Ze zemí na prvních 40. místech si nejvíce polepšilo Tunisko (o 8. míst), Polsko, Saudská Arábie, Omán (o 7. míst). Naproti tomu si nejvíce z první čtyřicítky pohoršilo Česko a Island (o 5 míst). Island je přitom zemí, která byla ekonomickou krizí velmi citelně zasežena a v posledncíh třech letech klesá ve většině renomovaných ekonomických žebříčků. Ze světových velmocí je nadále na vzestupu Čína, která opětovně vylepšila svoji pozici a patří jí 27. místo. Daří se však i dalším nezadluženým asijským zemím (např. Vietnam, Indonésie, Srí Lanka, Mongolsko, které si polepšily o 10 a více míst). Země dominujících BRIC trhů zůstaly stabilní (Indie 51. místo, Brazílie 58. místo a Rusko 63. místo).

Tabulka: Nejvýkonnější ekonomiky světa (Global Competitiveness Index 2010-2011)

Pramen: World Economic Forum: The Global Competitiveness Report 2010-2011