Radíme zadluženým: Platební neschopnost ještě nemusí znamenat ten nejhorší scénář

V České republice neustále trvá zájem o spotřebitelské úvěry. Dle statistik si čeští občané nejčastěji půjčují na bydlení. Oblíbené zůstává financování nákupu zboží prostřednictvím úvěrů či pořizování hotovostních neúčelových úvěrů a jiných půjček.

Důsledkem platební neschopnosti dlužníků může být soudní vymáhání dlužné pohledávky a v případě jejího dobrovolného nezaplacení pak nařízení exekuce na majetek dlužníka. Exekutorská komora přitom upozorňuje na alarmují nárůst exekučních řízení, jakožto běžného řešení platební neschopnosti či neochoty dlužníků platit své dluhy.

Na následujících řádcích vám poradíme, jak předejít soudnímu vymáhání pohledávky a exekučnímu řízení v případě, že jste se již ocitli v platební neschopnosti.

Splatnost pohledávky

Splatností obecně rozumíme dobu splnění. Může být stanovena dohodou, právním předpisem nebo rozhodnutím soudu. Splatnost je důležitá především z časové hlediska, neboť má význam pro vznik prodlení, uplatnění práva u soudu a počátek běhu promlčecí doby. Ocitne-li se jako dlužník v prodlení, tzn. neplníte-li své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, můžete být věřitelem vyzváni k zaplacení dlužné částky v určené lhůtě. Takováto lhůta k plnění je závazná a před jejím uplynutím se nedostane do prodlení. Teprve nesplníte-li v uvedené lhůtě, může se věřitel úspěšně domoci zaplacení dlužné částky před soudem. Nutno tedy plnit své povinnosti z uzavřené smlouvy řádně a včas. Především v případě dlouhodobých úvěru se stanovenou pevnou výší splátky se při jeho sjednávání vychází z aktuální finanční situace dlužníka. Je však nutné si uvědomit, že se takto zavážete k dlouhodobému splácení a proto v případě zhoršení finanční situace a celkových majetkových poměrů je dobré věřitele o tomto uvědomit a požádat o odklad splátek či o snížení jejich výše. Podaří se vám tak předejít komplikacím způsobeným jinak nastalým prodlením se splácením.

Mimosoudní vymáhání pohledávky

Uplatnění dlužné pohledávky před soudem zpravidla předchází vymáhání mimosoudní. Ať už se věřitel rozhodne dlužnou pohledávku vymáhat sám nebo za pomoci advokátní kanceláře specializované na odkup a vymáhání pohledávek, je praxe taková, že soudnímu vymáhání předchází předžalobní výzva k zaplacení. Dlužník je touto cestou upozorněn na aktuální výši své dlužné pohledávky a opětovně vyzván k její úhradě včetně upozornění na následující právní kroky v případě nesplnění. V tomto okamžiku lze jen doporučit aktivní přístup spočívající v komunikaci s věřitelem, tedy dát najevo svou snahu dlužnou částku zaplatit, neboť se zpravidla jedná o poslední možnost splatit svůj dluh bez navýšení o budoucí náklady soudního řízení. V souvislosti s doručováním upomínek a výzev věřitele je na místě dlužníkům připomenout, aby v případě změny své adresy nezapomněli věřitele o této skutečnosti informovat.

Splátkový kalendář

V rámci mimosoudního vymáhání věřitelé často po dlužnících vyžadují uznání dluhu, jehož součástí může být také stanovení splátkového kalendáře pro doplacení pohledávky. Uznáním dluhu dochází k prodloužení doby promlčení pohledávky. Uznání slouží také jako prostředek zajištění pohledávky, jehož procesním důsledkem v případném soudním vymáhání je ulehčení důkazní povinnosti věřitele. Neumožňuje-li vaše finanční situace splacení celého dluhu najednou, máte v rámci mimosoudního vyjednávání možnost dosáhnout uzavření zmíněného splátkového kalendáře, díky kterému získáte možnost oddálit celkové splacení dluhu a také předejít případnému podání žaloby věřitelem na soud. Pro vyjednávání o splátkovém kalendáři je vhodné namyslet si reálnou částku, o které budete přesvědčeni, že je únosná pro pravidelné splácení. Důvodem je skutečnost, že uzavírané splátkové kalendáře často obsahují ujednání „pod ztrátou výhody splátek“, které věřitele opravňují v případě řádného a včasného nezaplacení byť i jediné splátky požadovat zaplacení celé dlužné částky najednou. Budete-li dluh plnit prostřednictvím peněžního ústavu či provozovatele poštovních služeb, bude tento splněn okamžikem připsání částky na účet věřitele vedený u peněžního ústavu či vyplacením částky věřiteli v hotovosti. Převod či přeprava peněžní částky jde na účet a riziko dlužníka. Aby byl tedy dluh či jednotlivé splátky zaplaceny řádně a včas dle sjednaného termínu, je třeba počítat s určitým časovým intervalem, během kterého jsou převody peněžních prostředků těmito institucemi zpravidla prováděny.

Postoupení pohledávky

Zajisté se k dané problematice hodí uvést oprávnění věřitele postoupit svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka písemnou smlouvou jinému věřiteli. Jako dlužník pak můžete být k zaplacení upomínám subjektem odlišným od původního věřitele. Byla-li pohledávka platně postoupena, bude v budoucím soudním sporu obrana dlužníka, že tento subjekt nezná a ničeho proto nezaplatí, neúspěšná.

Odpovědný přístup dlužníka ke svému dluhu v rámci popsané fáze vymáhání pohledávky lze zajisté hodnotit jako přínosný. Důsledkem opačného postupu spočívajícího ve včasném nezaplacení dlužné pohledávky, bude totiž podání žaloby o zaplacení na soud a navýšení dlužné pohledávky nejen o narůstající úrok prodlení, případný úrok z úvěru či jiné sankce dle smlouvy, ale také o značné náklady soudního řízení.

Závěrem lze shrnout, že mimosoudní vyrovnání dluhu v podobě okamžité úhrady dluhu věřiteli přináší prokazatelnou úsporu v budoucnu vzniklých nákladů.

Autorka působí jako právnička advokátní kanceláře Tomáš Rašovský.