Vybíráme termín odchodu do důchodu

02.02.2012 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Někteří občané i po dosažení důchodového věku pracují - původně chtěli “na procenta“, ale rozmysleli si to a chtějí si podat zpětnou žádost o důchod. Jak v takových případech postupovat? Proč je lepší pobírat důchod a nadále pracovat?

Občané, které jejich práce baví a zdravotní stav jim to umožňuje, chtějí pracovat i po dosažení důchodového věku. Nic jim v tom nebrání. Dosažení důchodového věku není výpovědní důvod. I v řádném důchodovém věku lze nadále pracovat i na základě smlouvy na dobu neurčitou. Jestliže se občané rozhodnou i po dosažení důchodového věku pracovat, mají dvě možnosti:

  • Nechat si přiznat klasický starobní důchod, který se jim vypočítá dle údajů platných ke dni dosažení důchodového věku.
  • Nadále normálně pracovat. Důchod se v tomto případě zvýší. Občan si volí tzv. „práci na procenta“. Za každých 90 dní, které odpracuje občan po dosažení důchodového věku, se mu jeho důchod zvyšuje o 1,5 %. Do těchto 90 kalendářních dní se však nepočítají dny, kdy pobírá nemocenské dávky a jiné tzv. náhradní doby.


Kdy je práce na procenta výhodnější?


Pro většinu penzistů je výhodnější nechat si přiznat klasický starobní důchod a nadále pracovat. Budou mít totiž dva příjmy současně, důchod a mzdu. Finanční výhoda z práce na procenta se totiž projeví až po několika letech (cca. 10 let). Závisí na výdělcích a době pojištění. Jedinou výjimkou, kdy pracovat na procenta je, že při dosažení důchodového věku chybí občanovi několik měsíců, aby získal celý rok pojištění.

Praktický příklad: Pan Černý dosáhne důchodového věku 22. února 2012. Při dosažení důchodového věku však získá 41 let pojištění a 300 dní pojištění. Protože se pro výpočet důchodu započítávají pouze celé roky, tak odejde pan Černý do důchodu až 31. května (přání zaměstnavatele, aby dokončil celý měsíc). Pozdějším odchodem do důchodu o jedno čtvrtletí získá pan Černý dvojí výhodu: pro výpočet důchodu získá 42 let pojištění a současně si zvýší dobu pojištění o 1,5 % za odpracované jedno čtvrtletí navíc. V tomto případě je tedy práce na procenta výhodná. V delším období však nikoliv.


Jak postupovat v případě nemoci?


Jestliže se zaměstnanec rozhodne jít do důchodu, ale onemocní, potom je lepší uplatnit žádost o důchod až po ukončení nemoci. Ze zákona totiž nelze pobírat současně důchod a nemocenské dávky. Ze zákona lze podat žádost o důchod 4 měsíce před termínem přiznání důchodu. Této možnosti mnozí žadatelé o důchodu využívají. Je větší rezerva, aby byl důchod během této lhůty vyřízen a přiznán. Když však žadatelé o důchod ve lhůtě podání žádosti onemocení, tak musí organizace, která vyplácí nemocenské dávky, tuto skutečnost nahlásit na ČSSZ. Výplata důchdou se potom posuna až po ukončení pobírání nemocenských dávek. Většinou je to výhodnější, protože nemocenské dávky jsou vyšší.


Pětiletá lhůta pro zpětnou žádost o důchod


Někteří občané chtějí původně pracovat na procenta, potom si to však rozmyslí. Chtějí podat zpětnou žádost o důchod. I zpětná žádost o důchod je možná. V tomto případě by byl důchod za minulé roky doplacen. Při zpětné žádosti o důchod je však potřeba počítat s tím, že:


  • Důchod se vypočítá dle údajů a stavu ke dni přiznání důchodu. Zjednodušeně řečeno, když si občan zažádá zpětně o přiznání důchodu k 10. červnu 2010, tak se mu bude započítávat doba pojištění a výdělky k tomuto datu. Pozdějí údaje výši důchodu neovlivní.
  • Zpětně si lze zažádat o důchod 5 let zpětně. V praxi to znamená, že v letošním roce lze požádat o přiznání důchodu k datu roku 2007.
  • Zpětná žádost o předčasný důchod není možná. Zpětně si lze požádat pouze o řádný starobní důchod. Možnost požádat zpětně o předčasný důchod by byla proti logice věci.


Zpětná žádost o důchod má své limity


Přestože je však zákonem stanovena 5 letá lhůta pro zpětnou žádost o důchod, tak nemusí být vždy povolena. Proč? Protože občan v daném období pracoval na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou. I když lze totiž podat zpětnou žádost o důchodu 5 let zpětně, tak musí být dodrženy zákonné podmínky. Legislativa přitom do konce roku 2009 neumožňovala starobním důchodcům pracovat na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Do konce roku 2009 mohli starobní penzisté pobírat důchod a pracovat pouze na základě pracovní smlouvy na dobu určitou, jinak by ztratili nárok na důchod. Praxe do roku 2009 byla taková, že zaměstnavatelé mohli se starobním důchodcem uzavřít smlouvu na dobu určitou, maximálně na jeden rok. V praxi se však mohla následně uzavřít opět nová smlouva. Občané, kteří pracovali na základě smlouvy na dobu neurčitou i po dosažení důchodového věku, tak mohou zpětně požádat o důchod pouze k 1. 1. 2010. Zpětně lze totiž žádost o důchod uplatnit pouze k datu, kdy budou splněny všechny zákonné podmínky.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.