ANALÝZA: Slabé dluhopisy střední Evropy tlačí fondy na východ

02.12.2003 | , Reuters
MAKRODATA A EU


Fondy, které sázejí na ekonomickou konvergenci střední Evropy s eurozónou, zaznamenaly kvůli nedávnému poklesu cen regionálních dluhopisů nižší výnosy. Rozhodly se proto zaměřit se na země, připojující se k EU až ve druhé vlně.

Fondy, jež sázejí na ekonomickou konvergenci střední Evropy s eurozónou, zaznamenaly kvůli nedávnému poklesu cen regionálních dluhopisů nižší výnosy. Rozhodly se proto zredukovat pozice ve střední Evropě a zaměřit se na země, jež by se měly k EU připojit až ve druhé vlně.

Fondy ovšem zdůraznily, že se nedávných výprodejů maďarských a polských aktiv nezúčastnily. Oslabení trhu je podle nich spíše důsledkem odchodu krátkodobých investic než "opravdových peněz" uložených v dlouhodobějších finančních produktech. Od konce 90.let fondy sázely na to, že s blížícím se vstupem střední Evropy do eurozóny budou ceny regionálních dluhopisů konvergovat k cenám v měnové unii. Letos ale řada fondů omezila nebo alespoň zajistila investice v Polsku a Maďarsku.

"Hodně krátkodobých investorů se vyplašilo, ale my jsme na takto nízkých hodnotách už nechtěli prodávat. Pozice v Polsku jsme zredukovali už dřív, ale jsme specializovaný fond a těžko se můžeme z tamního trhu zcela ztratit," řekl Franz Schardax z vídeňské společnosti Capital Invest.

Capital Invest má na trzích střední Evropy uloženo zhruba 200 milionů eur. Jeho dluhopisový fond Central Europe dosahuje od roku 1999 ročního výnosu 10 procent právě díky výraznému přiblížení cen tamních dluhopisů k západní Evropě. Za posledních 12 měsíců však fond ztratil 4,6 procenta. Od začátku června se výnosy z polských a maďarských dluhopisů zvedly o 200 bazických bodů kvůli obavám z fiskální expanze a narůstajícího objemu emitovaných vládních obligací. Ztráty středoevropských fondů též z velké části souvisí s oslabením zlotého a forintu. Zlotý klesl od ledna vůči euru o 12,3 procenta, forint o 8,5 procenta.


KONVERGENCE VE DRUHÉ VLNĚ

Podle ekonoma Dietmara Hornunga z Deka Bank je klíčové, aby se region opět fiskálně konsolidoval, a přesvědčil tak finanční trhy, že země přistupující k EU budou schopny přejít na euro do konce desetiletí.

Dluhopisový fond Deka Bank je v rámci fondů pro drobné klienty jedním z největších v regionu. Za posledních 12 měsíců dosáhl výnosu 6,4 procenta, objem spravovaných finančních prostředků mu ale klesl zhruba o pětinu, neboť některým investorům došla trpělivost. "V příštích dvou letech žádné opravdu dobré zprávy nečekáme. Fiskální konsolidace se nepohne. Dramaticky se nezhorší, ale opravdové zlepšení zatím není na obzoru," řekl Hornung.

Fondy zaměřené na dlouhodobé instrumenty se proto poslední dobou soustředí na dluhopisy zemí, které by se měly připojit k EU ve druhé vlně v roce 2007, například Bulharska. Například nový východoevropský fond od Capital Invest měl v prvním roce své existence výnosnost 5,2 procenta díky dobrým výsledkům u dluhopisů z Bulharska, Rumunska a zemí bývalého Sovětského svazu.

"Na velké dluhopisové trhy v Polsku a Maďarsku jsme umístili poměrně málo prostředů," dodal Anton Hauser z vídeňského fondu Sparinvest. "Hodně pracujeme s dluhopisy denominovanými v tvrdé měně - Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko. Dost se angažujeme i na menších dluhopisových trzích regionu - Slovinsko a pobaltské státy." Dluhopisový index pro rozvíjející se trhy od JP Morgan ukazuje, že bulharské obligace dosáhly letos výnosu 8,75 procenta a ukrajinské 15,64 procenta. Rumunské dluhopisy denominované v eurech splatné v roce 2012 vynesly 5,6 procenta.


KDO ZACHRÁNÍ SITUACI?

Konvergenční fondy zaměřené na střední Evropu měly v letech 2001 a 2002 tučné výnosy poté, co prudce klesla úroková prémie u tamních obligací proti německým dluhopisům. Rozdíl se však letos znovu zvětšil vzhledem k uvolnění měnové politiky Evropské centrální banky (ECB) a slabšímu hospodářskému vývoji v regionu. Pětileté polské dluhopisy nyní nabízejí ve srovnání s Německem prémii ve výši 300 bazických bodů a v Maďarsku dosahuje úroková prémie dokonce 480 bodů.

Fondy ale předpokládají, že se konvergence na trhy znovu vrátí. Spoléhají přitom na sílící ekonomický růst a vyhlídky na rozšíření eurozóny koncem desetiletí. V krátkodobém horizontu ovšem chybí někdo, kdo by začal ve střední Evropě opět nakupovat.

"Domácí polské fondy zažily v posledních týdnech odliv finančních prostředků a zahraniční konvergenční fondy přitahují minimum nového kapitálu," uvedl stratég nejmenované londýnské banky. "Polské dluhopisy vypadají levně, ale zvláště kdyby se příští rok zotavila světová ekonomika a stouply úrokové sazby, mohou trh znovu nastartovat jen domácí fondy," dodal.
 

Autor: Patrick Graham; Přeložil: Filip Tošenovský;
Zdroj: Reuters

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.