ANALÝZA: Spekulanti na růst eura testují práh bolestivosti

Euro se v úterý na pár minut vyšvihlo nad hladinu 1,28 dolaru. Za poslední čtyři měsíce tak proti dolaru vzrostlo přes 15 procent a za uplynulé dva roky dokonce o 40 procent. Pokud by si jednotná měna udržela současné tempo růstu, prolomila by klíčovou hranici 1,30 dolaru ještě předtím, než se počátkem února sejdou na Floridě ministři financí a centrální bankéři skupiny G7. Zdroj blízký skupině G7 minulý týden agentuře Reuters řekl, že právě tato hranice představuje pro Evropu "práh bolestivosti".

Podnikatelské kruhy již nad růstem eura naříkají, neboť tento vývoj tíží evropské exportéry. Evropští politici a centrální bankéři však tyto obavy převážně zlehčují s tím, že se jednotná měna příliš neodchýlila od svého dlouhodobého průměru. Posílení eura nad psychologickou úroveň 1,30 dolaru by ovšem mohlo přinést změnu tónu a podpořit hlasy vyzývající centrální bankéře eurozóny, aby zpomalili jeho růst snížením úrokových sazeb nebo intervencí na devizovém trhu. "Trvalý posun nad hranici 1,30 dolaru způsobí Evropské centrální bance starosti, neboť povede k revizím předpovědí růstu směrem dolů," řekl Neil MacKinnon, hlavní ekonom společnosti pro správu devizových dluhů ECU. "Problematika poklesu dolaru bude určitě figurovat na únorovém setkání skupiny G7. Základní otázkou je, zda již (dolar) dosáhl bodu, kdy vyprovokuje reakci v podobě změny měnové politiky," dodal MacKinnon.

MOŽNOSTI MĚNOVÉ POLITIKY

Zasedání skupiny G7 v Boca Ratonu na Floridě 6. až 7.února bude kritickou zkouškou toho, jak hluboko a jak rychle jsou tvůrci měnové politiky ochotni nechat dolar spadnout. Současně by se mohlo stát ideální příležitostí pro koordinovanou odezvu pomocí měnové politiky - pokud se na ní ovšem shodne dost zemí.

Analytici upozorňují, že vzhledem k výhodnosti slabší měny pro americké exportéry Spojené státy pravděpodobně kroky směřující k zadržení poklesu dolaru nepodpoří, ledaže by na světových trzích vypukly nečekané turbulence a ohrozily ekonomické oživení. USA navíc vstupují do volebního roku. Intervence na devizových trzích obvykle bývá posledním východiskem, k němuž se centrální bankéři uchylují až tehdy, jsou-li vyčerpány a selžou-li všechny ostatní možnosti jako ústní varování nebo změna nastavení úrokových sazeb.

V první obranné fázi proto evropští finančníci pravděpodobně vybídnou asijské vlády, aby ponechaly volný průběh růstu svých měn proti dolaru, a umožnily tak širší rozložení zátěže slábnoucí americké měny. Totéž si už ale kladlo za cíl zářijové komuniké skupiny G7, které vyzývalo k větší pružnosti měnových kursů. To se však nakonec obrátilo proti euru, když spekulanti na pokles amerického oběživa prodávali dolar za jakoukoli možnou měnu. "Problém je, že kurs čínské měny zůstává uměle zakotven a Japonsko neustále intervenuje, takže euro je pod přehnaným tlakem," řekl Brian Hilliard, ředitel ekonomických průzkumů společnosti Société Générale.

ZŮSTANE NA TO EVROPA SAMA?

Vzhledem k pravděpodobnému odporu Spojených států vůči koordinované intervenci v podobě skupování dolaru a k otálení Číny v otázce uvolnění vlastní měny budou evropští tvůrci měnové politiky dost možná muset zvážit jednostrannější přístup. Japonsko již dávno přijímá potřebné kroky, aby udrželo konkurenceschopnost svých exportérů, a jen za loňský rok vložilo na devizové trhy 20 bilionů jenů (188 miliard dolarů). Tato opatření zpomalila růst jenu proti dolaru za rok 2003 na 10 procent, což představuje jen polovinu ve srovnání se ziskem eura proti dolaru.

Nicméně taktika nalévání domácí měny na devizové trhy je problematická nejen diplomaticky, ale vyvíjí také potenciální tlak na růst inflace. Pro Evropskou centrální banku by mohl být tento postup obzvlášť obtížný v době, kdy se inflace eurozóny drží nad stanoveným cílem. Z údajů zveřejněných počátkem týdne vyplynulo, že meziroční inflace eurozóny v prosinci sice polevila na 2,1 procenta, ale stále zůstává nad dvouprocentním tolerančním stropem, jejž si ECB sama předsevzala. "Nepříjemná inflace v eurozóně ztěžuje Evropské centrální bance možnost intervenování nebo snižování sazeb, takže okamžik změny měnové politiky může být ještě trochu vzdálen," řekl Michael Metcalfe, stratég pro devizové trhy ze společnosti State Street. "Japonsko se nemusí obávat nastartování inflace, takže tam tento problém nemají. Trh přitom dobře ví, že ECB by si oproti tomu nemohla dovolit přijímat taková opatření (intervenovat) příliš dlouho," dodal Metcalfe.

Řada analytiků očekává, že ECB spíš dříve sníží úrokové sazby, než by intervenovala na devizových trzích. Pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb v eurozóně se kvůli silnému růstu eura již výrazně snížila. Německý ekonomický institut DIW v úterý dokonce uvedl, že vzestup eura na 1,35 dolaru by bylo třeba vyvážit snížením úrokových sazeb eurozóny o jeden procentní bod.

Zdroj: Reuters, 8. 1. 2004
Autor: Christina Fincherová
Přeložil: Jan Schmidt