Nejvýraznější růst cen se očekává u uhelných tepláren, do jejichž nákladů se promítne očekávané zvýšení cen uhlí. Naopak teplárny využívající zemní plyn by měly ceny zvyšovat jen mírně, některé dokonce díky zavedení společné výroby tepla a elektřiny mohou zlevnit. Jen mírné zvýšení cen se očekává i u tepláren spalujících biomasu, které získají podporu od státu.
Důvody pro zdražení jsou podle Topolánka ve velké míře dány vnějšími faktory. Především to jsou zásahy státu, případně vliv evropských směrnic. K růstu cen tak přispěly masivní investice tepláren kvůli splnění zpřísněných emisních limitů, zvýšení poplatků za znečištění ovzduší nebo povinné nákupy emisních povolenek. Za ně teplárny v příštím roce odvedou do státního rozpočtu přibližně 700 milionů korun.
Topolánek dále řekl, že stát by měl přestat zatěžovat výrobu tepla dalšími požadavky. Zároveň by měl podporovat úspory energie v celém distribučním řetězci, nejen při zateplování domů. "Aby se cena tepla stabilizovala, musel by stát podporovat úspory energie už v samotné výrobě a distribuci tepla, ne jen v konečné spotřebě jako dosud," uvedl.