II. pilíř – co je dobré vědět, než se rozhodnete

12.02.2013 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Televize se plní reklamou penzijních společností, billboardy nás vyzývají k odpovědnosti a myšlení na budoucnost a naši známí nám rovněž předkládají jasné pohledy na záležitosti týkající se II. pilíře. Ať už jsou názory kolem nás jakékoliv, existuje několik důležitých otázek, které bychom si měli zodpovědět, než učiníme finální rozhodnutí.

Pro koho je II. pilíř aktuální?

Do II. pilíře mohu vstoupit, pokud jsem starší 18 let a ještě mi nebyl přiznán starobní důchod. Pakliže je mi méně než 35 let, smím se rozhodnout o účasti kdykoliv do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhnu věku 35 let. Pokud jsem již tuto věkovou hranici pokořil, mám čas do konce června 2013, abych učinil rozhodnutí.

Čtěte také: Investování s důchodovými fondy

Kdo bude spravovat peníze?

Pro správu financí ve II. pilíři byly založeny penzijní společnosti. Prozatím získali zvláštní licenci od ČNB pro tuto činnost Allianz, Česká pojišťovna, ČSOB, Raiffeisen, KB a Česká spořitelna. Každá ze společností bude muset nabízet čtyři druhy fondů. Fondy se liší především v investiční strategii a s ní spojeným rizikem. Budeme si moci vybrat z fondu státních dluhopisů, konzervativního, vyváženého a dynamického fondu. Každý typ fondu má předem definováno, jakou výši prostředků může kam investovat. Dluhopisový fond tak například může skupovat dluhopisy České republiky, podle daných kritérií zemí EU a také OECD. Obecně lze doporučit, že čím kratší dobu hodlám své prostředky zhodnocovat, tím konzervativnější fond bych si měl vybrat.

Je možné v průběhu spoření změnit penzijní společnost?

Účastník bude moci penzijní společnost změnit. To předpokládá, že u předchozí společnosti smlouvu vypověděl nebo ukončil dohodou a zároveň uzavřel smlouvu s novou penzijní společností.

Kolik je třeba odvádět a co za to dostanete?

Pokud se rozhodnu II. pilíře účastnit, zavazuji se, že budu odvádět část mé hrubé mzdy až do přiznání starobního důchodu. Pro výpočet odvodů se použije sazba pojistného, která činí 28%. Z této částky mi bude dovoleno odvádět 3% do zmíněných penzijních společností pod podmínkou, že si další 2% přidám sám. Výsledná čísla budou tedy vypadat tak, že bude 25% odváděno na základní důchodové pojištění a 5 % (3% stát + 2 % účastník) bude směřovat na konto u penzijní společnosti. Tyto částky za nás bude odvádět zaměstnavatel, my ovšem zaměstnavatele o vstupu do II. pilíře musíme informovat. V případě OSVČ se bude pojistné zasílat na účet správce pojistného, který příslušnou částku převede naší penzijní společnosti. Odvádění částek do II. pilíře je podmíněno účastí v I. pilíři, jinými slovy pokud budeme chtít daných odvodů využít, musíme být poplatníkem pojistného i do stávajícího I. pilíře.

Co se stane s penězi, pokud zemřete?

Zde připadá v úvahu několik scénářů. Důležitou změnou ve srovnání s I. pilířem je to, že naspořené prostředky se dědí. Pokud účastník II. pilíře zemře, ještě než začne ze svého konta čerpat, tedy během spořicí fáze, naspořené peníze se stávají předmětem dědického řízení.

V případě pozůstalostní penze může dojít k několika variantám

  1. Pokud se dědicem má stát účastník II. pilíře jsou prostředky poukázány na jeho účet u penzijní společnosti. Pakliže dědic účastníkem II. pilíře není, celá hodnota je mu vyplacena v hotovosti. Pokud zemře účastník, než dosáhne fáze čerpání a dědici jsou nezletilé děti, pak jsou dětem vypláceny částky během pěti let v pravidelných měsíčních splátkách.
  2. Účastník si zvolil výplatu naspořených prostředků formou pravidelné renty po dobu 20 let a veškeré finance nevyčerpal. V tomto případě je dědicům jednorázově vyplacena zbývající část.
  3. Účastník si zvolil výplatu doživotní anuitou a k ní si doplnil možnost pozůstalostní penze na 3 roky. Dědici v tomto případě pojišťovna vyplácí pozůstalostní penzi po dobu tří let ve stejné výši jako by byla starobní penze pro účastníka.

Jakou formu výplaty si mohu zvolit?

  1. Doživotní starobní důchod
    Jak z názvu vyplývá, výplata důchodu končí úmrtím účastníka.
  2. Doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let ve stejné výši
    Zde je ve srovnání s první variantou rozdíl především v tom, že pokud účastník zemře, bude osobě, kterou určí vyplácena výplata ve stejné výši.
  3. Starobní důchod na dobu 20 let
    U této varianty je třeba zvážit několik kritérií. Předně se jedná o fakt, zda máme možnost vzhledem k demografickým prognózám čerpat výplatu po dobu 20 let od okamžiku, kdy nám je přiznán starobní důchod. Zároveň je ale dobré si uvědomit, že pokud celý limit nevyčerpáme, stává se zbytek prostředků předmětem dědictví.


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.