ANALÝZA: Silnější koruna slovenskou ekonomiku nepoškodí

09.06.2004 | , Reuters
MAKRODATA A EU


Prudký růst slovenské koruny poškozuje některé místní exportéry, velké zahraniční firmy si s ním však podle analytiků dovedou poradit a možný dopad silné koruny na slovenskou ekonomiku vyrovnají.

Prudký růst slovenské koruny poškozuje některé místní exportéry, velké zahraniční firmy si s ním však podle analytiků dovedou poradit a možný dopad silné koruny na slovenskou ekonomiku vyrovnají. Slovenská centrální banka je s finančním trhem na ostří nože a snaží se zmírnit důsledky růstu měny, jejž sama považuje za neomluvitelně rychlý. Domácí vývozci si zatím stěžují, že příliš silná koruna narušuje jejich konkurenceschopnost. Analytikům však připadá, že se centrální banka svým úsilím snaží ochránit spíše starší a neefektivní podniky, které byly zvyklé těžit z levné pracovní síly a dotovaných cen energií.

"Nemyslím si, že silná koruna ohrožuje exportéry. Současný kurs koruny má pořád daleko k úrovni, kdy by cenová konkurenceschopnost Slovenska představovala problém," řekl hlavní ekonom ING Bank Ján Toth. Od začátku roku koruna posílila vůči euru o 2,8 procenta, a rostla tak více než dvojnásobným tempem, než si zapsala za celý loňský rok. Její růst se opírá o pozitivní ekonomické údaje, očekávání hojných zahraničních investic a atraktivní úrokovou prémii.

Svižný výstup slovenské měny na historický vrchol přiměl centrální banku, aby zmobilizovala svůj monetární arzenál. Když koruna minulý měsíc dosáhla historického maxima na 39,895 za euro, centrální banka reagovala již druhým snížením úrokových sazeb o 50 bazických bodů v řadě. V pondělí odpoledne koruna stála na 39,942 za euro. Silná slovenská měna nicméně zatím nemá výrazný dopad na zahraniční obchod země. V dubnu, kdy se koruna pohybovala na rekordní úrovni, meziroční růst exportu naopak prudce zrychlil na 30,5 procenta z 18,1 procenta v březnu.


DRAŽŠÍ KORUNU VYVÁŽÍ LACINÁ PRÁCE

Silný růst exportu se v uplynulém roce opíral především o základní pilíř rozkvétajícího automobilového průmyslu na Slovensku: dceřinou společnost německé automobilky Volkswagen VW Slovakia. Volkswagen je na Slovensku zdaleka největší průmyslovou firmou a jeho vývoz představuje více než 20 procent celkového exportu země. Firma ujistila, že se silné slovenské měny nebojí. "S kursem eurokoruny nemáme žádný zásadní problém a ani neočekáváme, že by nám letos způsobil nějaké velké problémy," řekl předseda představenstva VW Slovakia Jozef Uhrík.

Komentáře Volkswagenu, jenž je hlavní hybnou silou slovenské ekonomické expanze, odpovídají také názoru analytiků, podle nichž nemá kurs slovenské měny na zahraniční firmy zásadní vliv. Ty totiž stále těží z velmi nízkých nákladů na pracovní sílu. "Cenová hladina by mohla být o více než 10 procent výš, a přesto by neohrozila konkurenceschopnost zahraničních firem," řekl Toth z ING.

Hodinové mzdové náklady včetně příspěvků na sociální pojištění činí ve slovenském průmyslovém sektoru pouhých 4,3 eura, zatímco v Německu je to 30,6 eura a v 15 "starých" členských zemích EU tato částka podle údajů ING dosahuje v průměru 25 eur. Pozorovatelé očekávají, že v dlouhodobém horizontu koruna dále posílí a do konce roku možná vyšplhá až na 39,200 za euro. To by mohlo "staromódním" vývozcům ponechat na výběr jen dvě možnosti: restrukturalizovat nebo zavřít krám.

"Významnější posilování měny by mohlo některé společnosti přinutit, aby začaly s nevyhnutelným restrukturalizováním," uvedl analytik Juraj Kotian ze Slovenské spořitelny. "Centrální banka bude muset zvážit, do jaké míry oddálí restrukturalizaci firem, které v konkurenčním prostředí nemají z dlouhodobého hlediska šanci na přežití."

Ve stínu Volkswagenu se totiž krčí řada malých a středně velkých vývozců, jejichž obavy sílí, neboť kurs koruny se s každým krokem vzhůru čím dál víc zakusuje do jejich zisků. "Byli jsme spokojeni s kursem 44 nebo 43 korun za euro. Úrovně okolo 40 korun na nás mají velký dopad," řekl Viliam Ondrášik, ekonomický ředitel společnosti Slovenské energetické strojárne v Tlmačích, která vyváží 96 procent produkce.
 

Zdroj: Reuters, 1.6.2004
Autor: Martin Dokoupil
Přeložil: Jan Schmidt

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.