Delší nezaměstnanost a důchod

10.05.2013 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Dlouhodobá nezaměstnanost je vždy nepříjemná. Z důchodového hlediska může dojít ke dvěma situacím: není splněna podmínka pro přiznání důchodu nebo je výsledný důchod nižší. Práce i za nízkou mzdu je pro výši důchodu rozhodně příznivá.

Výše důchodu závisí na dvou vstupních údajích: získané době pojištění a průměrné mzdě za odpracované roky v současné hodnotě. Přičemž během evidence na úřadu práce nemá občan příjmy, za kterých by odváděl důchodové pojištění. Evidence na úřadu práce tak výrazně ovlivňuje výši důchodu.

Evidence na úřadu práce jako náhradní doba pojištění

Při splnění zákonných podmínek patří evidence na úřadu práce mezi náhradní dobu pojištění. Přestože během této doby občan neplatí důchodové pojištění, tak se tato doba započítává do doby pojištění pro výpočet důchodu. Evidence na úřadu práce se však započítává do doby pojištění pouze v omezeném rozsahu.

  • Od roku 1996 se do doby pojištění započítává evidence na úřadu práce pouze v tom případě, že občan pobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Když občan již podporu v nezaměstnanosti nebo rekvalifikaci nepobírá, potom se tato doba započítává do doby pojištění maximálně po dobu tří let. Doba tří let se přitom zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, ať už řádný starobní důchod nebo předčasný důchod. Do 55 let se tato doba započítává v rozsahu nejvýše jednoho roku.
  • Do konce roku 1995 se doba evidence na úřadu práce započítává v plném rozsahu.

Do doby pojištění ovlivňující výši důchodu se doba evidence na úřadu práce započítává z 80 %. Při dlouhodobé nezaměstnanosti občan získá nižší dobu pojištění a bude mít nižší důchod. Může vzniknout dokonce problém s přiznáním starobního důchodu. V roce 2013 je nutné pro přiznání starobního důchodu 29 let pojištění a dosáhnout důchodového věku. Po roce 2018 bude nutné získat již 35 let pojištění. Dlouhodobá nezaměstnanost může zapříčinit nepřiznání starobního důchodu, protože nebudou splněny zákonné podmínky.

TIP: Kalkulačka důchodového věku

Evidence na úřadu práce jako vyloučená doba

Výše důchodu závisí na získané době a průměrné mzdě v současné hodnotě. Při výpočtu důchodu v roce 2013 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2012. Během evidence na úřadu práce nemá občan příjem podléhající důchodovému pojištění. Aby nedošlo ke snížení průměrné mzdy za odpracované roky z důvodu nulového příjmu, tak patří evidence na úřadu práce mezi vyloučené doby. Nulový příjem tak negativně neovlivní osobní vyměřovací základ (průměrnou mzdu v současné hodnotě).

  • Vyloučená doba se však hodnotí ve stejném rozsahu jako evidence práce pro účely náhradní doby pojištění. Tedy po dobu, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti nebo rekvalifikace a dále po dobu maximálně 3 let, kdy tato podpora nenáleží, se hodnotí jako vyloučená doba a za uvedené období nedojde k rozmělnění osobního vyměřovacího základu.
  • Delší nezaměstnanost bez nároku ne podporu v nezaměstnanosti, tak snižuje osobní vyměřovací základ, jak si ukážeme na praktickém příkladu.

Praktický příklad

Pan Novák získá celkem 38 let pojištění. O důchod si požádá v roce 2013. Pro zjednodušení budeme počítat, že v letech 2009, 2010 a 2011 byl na úřadu práce a nenáležela mu již podpora v nezaměstnanosti. Tato doba patří mezi vyloučenou dobu pojištění. Pan Novák byl však v evidenci na úřadu práce a nepobíral podporu v nezaměstnanosti ještě v letech 2002 a 2003. Tyto dva roky nepatří mezi vyloučenou dobu pojištění. Pro zjednodušení počítáme, že průměrná mzda v letech, kdy pan Novák pracoval byla vždy 25 000 Kč v současné hodnotě.

  • Vypočítáme si důchod dle zadaní a dále ještě důchod, kdyby pan Novák v letech 2002 až 2003 pracoval a pobíral průměrnou mzdu 25 000 Kč v současné hodnotě.

Výpočet osobního vyměřovacího základu

Rok Roční příjem (v Kč) Vyloučené doby Koeficient Přepočtený příjem (v Kč)

1986

34 354 Kč

 0

8,7326

300 000 Kč

1987

35 073 Kč

 0

8,5537

300 000 Kč

1988

35 872 Kč

 0

8,3630

300 000 Kč

1989

36 742 Kč

 0

8,1651

300 000 Kč

1990

38 086 Kč

 0

7,8769

300 000 Kč

1991

43 951 Kč

 0

6,8258

300 000 Kč

1992

53 826 Kč

 0

5,5735

300 000 Kč

1993

67 422 Kč

 0

4,4496

300 000 Kč

1994

79 928 Kč

 0

3,7534

300 000 Kč

1995

94 718 Kč

 0

3,1673

300 000 Kč

1996

112 150 Kč

 0

2,6750

300 000 Kč

1997

123 972 Kč

 0

2,4199

300 000 Kč

1998

135 526 Kč

 0

2,2136

300 000 Kč

1999

146 678 Kč

 0

2,0453

300 000 Kč

2000

156 356 Kč

 0

1,9187

300 000 Kč

2001

169 683 Kč

 0

1,7680

300 000 Kč

2002

0 Kč

 0

1,6475

0 Kč

2003

0 Kč

 0

1,5435

0 Kč

2004

207 254 Kč

 0

1,4475

300 000 Kč

2005

218 007 Kč

 0

1,3761

300 000 Kč

2006

232 396 Kč

 0

1,2909

300 000 Kč

2007

249 501 Kč

 0

1,2024

300 000 Kč

2008

269 833 Kč

 0

1,1118

300 000 Kč

2009

0 Kč

365

1,0744

0 Kč

2010

0 Kč

365

1,0553

0 Kč

2011

0 Kč

365

1,0315

0 Kč

2012

300 000 Kč

0

1,0000

300 000 Kč

celkem

x

1095

x

6 600 000 Kč

Osobní vyměřovací základ

22 899 Kč

 

 

 

Osobní vyměřovací základ = (6 600 000 Kč : (9 862 - 1 095)) x 30,4167) = 22 899 Kč

Výpočet důchodu

Text Částka

Osobní vyměřovací základ

22 899 Kč

První redukční hranice

 (do 11 389 Kč, ze 100 %)

11 389 Kč

Druhá redukční hranice

 (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %)

3 108 Kč

Výpočtový základ

(11 389 Kč + 3 108 Kč)

14 497 Kč

Procentní výměra za odpracované roky

(38 let x 1,5 %)

57,0

Procentní výměra důchodu

(14  497 Kč x 57 %)

8 264 Kč

Základní výměra důchodu

2 330 Kč

Měsíční důchod

(2 330 Kč + 8 264 Kč)

10 594 Kč

vlastní výpočet autora

V případě, že by v roce 2002 měl pan Novák roční příjem 182 094 Kč (přepočtený příjem 300 000 Kč) a v roce 2003 měl pan Novák roční příjem 194 363 Kč (přepočtený příjem 300 000 Kč), potom by byl celkový přepočtený příjem za roky 1986 až 2012 ve výši 7 200 000 Kč.

  • Osobní vyměřovací základ by byl 24 981 Kč (7 200 000 Kč : (9 862 - 1 095)) x 30,4167)
  • Kdyby pan Novák v letech 2002 a 2003 pracoval, tak by navíc získal dobu pojištění 40 let (pracoval by o dva roky více než v prvním případě). Při osobním vyměřovacím základu 24 981 Kč a době pojištění 40 let by byl měsíční důchod 11 366 Kč. Dva roky práce místo evidence na úřadu práce, která se již nezapočítává do náhradní doby pojištění ani jako vyloučená doba, by zvýšily měsíční důchod o 772 Kč.
  • Abychom vyloučili vliv vyšší doby pojištění na výši důchodu, tak budeme počítat 38 let pojištění a osobní vyměřovací základ 24 981 Kč, měsíční důchod by v tomto případě byl 10 914 Kč. Můžeme tedy říci, že dvouletá nezaměstnanost, která se nezapočítává jako vyloučená doba pojištění sníží důchod o 320 Kč, tedy cca 9,4 %.

I nízký příjem se vyplatí

Dlouhodobá nezaměstnanost snižuje výsledný důchod. V případě, že se evidence na úřadu práce již nepočítá do náhradní doby pojištění (ani vyloučené doby pojištění), tak je s ohledem na výši důchodu vhodné usilovně hledat práci a pracovat i za velmi nízkou mzdu. Výsledný důchod je i při práci za nízkou mzdu vyšší.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.