Doba pojištění

Rozlišujeme doby důchodového pojištění a náhradní doby důchodového pojištění. Náhradní doba důchodového pojištění je doba, kdy neodvádíte pojistné, přesto tato doba vstupuje do výpočtu důchodu a nároku na tento důchod.

 

Doba důchodového pojištění se počítá pro nárok na důchod i výši důchodu plně, náhradní doba důchodového pojištění vstupuje do nároku na tento důchod z určitého procenta, pokud ale byly náhradní doby důchodového pojištění získané před 1. lednem 2010, tak se i ony započítávají v plné výši, podmínkou je, že jde o pojištěnce, kterému vznikne nárok na důchod před rokem 2019. Pokud jde o výši důchodu, náhradní doba pojištění se započítává buď plně (výkon vojenské služby, péče o dítě a péče o bezmocnou/závislou osobu) nebo jen z určitého procenta (ostatní).

Nárok na uplatnění doby důchodového pojištění a náhradní doby důchodového pojištění se hodnotí podle právních předpisů, které platily v okamžiku, kdy byla tato doba pojištění získána. Takže doba studia na střední škole, vyšší odborné a vysoké škole, která se nepovažuje za dobu pojištění, ale byla získaná před 1. lednem 2010, hodnotí se jako doba pojištění / náhradní doba pojištění.

Doby důchodového pojištění

• soustavná připrava na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole před rokem 1996 a to do dosažení věku 18 let,
• pracovní poměr,
• služební poměr,
• členství v družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
• společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
• samostatná výdělečná činnost, pokud je s ní spojena účast na důchodovém pojištění,
• činnost na základě dohody o pracovní činnosti,
• činnost soudců,
• členů zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění,
• dobrovolnická práce pracovníků pečovatelské služby,
• osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce,

Náhradní doby důchodového pojištění:

Aby byla doba pojištění uvedena jako náhradní doba pojištění, tak je nutné, aby tato doba v souhrnu trvala alespoň jeden rok, a to i přerušovaně a současně byla vykonávána v Česku. Náhradní doby pojištění jsou uvedeny v § 12 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Náhradních dob pojištění je celkem devět. Kromě výkonu vojenské služby, péče o dítě a péči o bezmocnou nebo závislou osobu, která se započítávají ze 100 %, se náhradní doby pojištění započítávají z 80 %.

• soustavná připrava na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let před rokem 2010,
• vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a dále v rozsahu nejvýše tří let, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, před rokem 1996 bez omezení,
• osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,
• vojenská služba v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, osob konajících civilní službu (do roku 2004),
• osobní péče o dítě ve věku do čtyř let,
• osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, pokud jde o blízkou osobu,
• pobírání plného invalidního důchodu (invalidního důchodu ve třetím stupni) z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod; za poživatele invalidního důchodu se pro účely účasti na pojištění považují také osoby, které nepobírají invalidní důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních zákonů,
• pobírání dávek z nemocenského pojištění,
• dočasná pracovní neschopnost, která trvá po skončení výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, pokud tato neschopnost nevznikla úmyslně, zároveň vznikla v době této výdělečné činnosti, po dobu karantény nebo v ochranné lhůtě a nebo po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem.

V praxi bývají největší problémy s evidencí na úřadu práce. Doba evidence na úřadu práce sice patří mezi náhradní doby pojištění a tato doba se započítává do výpočtu důchodu, ale pouze v omezeném rozsahu. Dle zákona o důchodovém pojištění se doba, kdy je občan veden v evidenci úřadu práce, jako uchazeč o zaměstnání hodnotí do doby pojištění po dobu, po kterou občanovi náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci a v rozsahu nejvýše 3 roky po dobu evidence na úřadu práce, kdy podpora nenáleží. Tato doba se zjišťuje zpětně. Před dosažením 55 let se do ní započítává nejvýše 1 rok.

Některé z těchto dob jsou zároveň tzv. vyloučenými dobami, tedy sice vstupují do potřebné doby pojištění, ale ve výpočtu se od ní odečítají. Jde například o dobu pobírání plného invalidního důchodu, dobu studia osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání, dobu po kterou je uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce. Pokud se vyloučené doby kryli s příjmem z výdělečné činnosti, máte možnost se rozhodnout, zda bude do výpočtu důchodu vstupovat vyloučená doba nebo příjem z výdělečné činnosti.

K souběhu pobírání příjmu a vyloučené době v praxi dochází např. v těchto případech: osoba pečující o bezmocnou osobu nebo maminka na rodičovské či mateřské dovolené si příležitostně přivydělává na zkrácený úvazek, dohodu o pracovní činnosti nebo podniká. Příjem je v těchto případech je však nízký (výrazně nižší než je průměrný příjem v ostatních letech) a započítání příjmu v těchto letech by znamenalo nižší důchod.

V případě, že se některé období od roku 1986 po současnost započítá do vyloučené doby, tak to znamená, že nedojde k „rozmělnění“ osobního vyměřovacího základu, ze kterého se počítá důchod.

• Zjednodušeně řečeno, např. půlroční nemocnost a pobírání nemocenských dávek vůbec neovlivní výši penze.
• Obdobná je i situace u evidence na úřadu práce. Pokud doba v evidenci úřadu práce nepřekročí stanovenou zákonnou hranici, tak pobírání nižší podpory v nezaměstnanosti neovlivní negativně výslednou penzi.

Vyloučené doby jsou tedy velmi důležité, protože zabraňují „zbytečnému“ snížení důchodu.

Co ale dělat, když nemůžete prokázat dobu pojištění. Například nemůžete dohledat doklady o svém studiu apod. Podle § 85 odst. 5 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je možné prokázat dobu pojištění i čestným prohlášením žadatele o důchod a dále dvou svědků (to se týká například zaměstnání, doby péče, studia v cizině).