Tauber: Jednotné pojištění musí jít ruku v ruce s jednotným dohledem

09.08.2013 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Jednotnou regulaci prosazuje Evropská komise v řadě oblastí. Pro oblast bankovnictví je klíčová bankovní unie. Vedle toho má stát evropský stabilizační mechanismus, který má být nástrojem pro přímou rekapitalizaci bank, uvedl Josef Tauber, předseda správní rady Fondu pojištění vkladů.

S Josefem Tauberem, předsedou správní rady Fondu pojištění vkladů jsme diskutovali nad tématem bankovní unie v Evropské unii a jednotném systému pojištění vkladů. Jaké názory zastává člověk, jenž ve vrcholné funkci zajišťuje ochranu našich vkladů u bank?

V průběhu finanční krize, zejména v průběhu bankovní krize na Kypru, se hodně mluvilo o zavedení Evropské bankovní unie (EBU), a celkovém převedení části kontrolních a garančních mechanismů finančního trhu na jednotné evropské orgány, které by nutně musely nově vzniknout. Po odmlce se toto téma opět ve značné intenzitě objevuje. Znamená to, že došlo k nějakému významnému pokroku?

Máte pravdu, že intenzita, se kterou se toto téma objevovalo v médiích, výrazně vzrostla. Je to tím, že na přelomu června a července se na evropské úrovni odehrála jednání, která projekt opět přenesla do popředí pozornosti.

Můžete našim čtenářům stručně vysvětlit, co tento koncept vlastně znamená?

V žádném případě se nejedná o nějaký hotový či uzavřený koncept, který by se měl uvádět v život. Jde o cosi jako krystalizaci diskuse, která je o tom, jak naplnit dlouhodobé politické záměry, které byly formulovány v průběhu stále ještě doznívající finanční krize. Vzpomeňme si jen na to, co bylo označeno jako hlavní příčiny finanční krize. V principu se jedná o nízké kapitálové vybavení bank, které nebylo u řady institucí schopno absorbovat nápor požadavků na pokrytí rychle rostoucích rizik. To vše doprovázeno všeobecně rozšířeným dojmem, že kapitálu je naopak dost. Dále je to nedostatečná likvidita resp. nedostatečný likvidní polštář řady bank, tedy aktiva, která lze rychle převést na tzv. hotové peníze. To také velmi rychle přispělo k šíření nákazy. V této souvislosti se dospělo k závěru, že požadavky na likviditu u bank nebyly dost důsledně reglementovány. A v neposlední řadě se za jednu z příčin označuje nedostatečná regulace finančního odvětví a selhání dohledu nad bankami. Výrazem Evropská bankovní unie (EBU) se tedy rozumí nastavení takového prostředí finančního odvětví, které bude mnohem více centrálně regulováno, kde vzniknou nové silné celoevropské orgány dohledu disponující nejen koordinačními a poradními, ale hlavně výkonnými pravomocemi. Je přitom stále otevřená otázka, kudy povede dělicí čára oddělující pravomoci centrálních evropských orgánů od orgánů národní, resp. jaký okruh bank spadne do centrální regulace a jaký do regulace národní, za kterou budou odpovědny národní dohledové orgány.


Čtěte také:
Kadlecová: Fond pojištění vkladů není schopen sanovat krach velké banky
Bankovní unie: o krok blíže
Bylo by pro Česko členství v bankovní unii přínosné?
Bankovní unie v eurozóně: posun vpřed nebo jen další nárůst regulace?


I když ještě nejde o hotový či uzavřený koncept, Bankovní unie byla představena loni v září a soudím tedy, že jde o víc než o krystalizaci diskuze. Bankovní unie se opírá o 4 pilíře, z nichž u jednoho již byl legislativní proces na evropské úrovni dokončen (CRR/CRD IV) a minimálně u dvou (SSM, SRM) Evropská komise návrhy směrnic a nařízení předložila a legislativní proces probíhá. Není to popis již současné situace?

Ještě ne, chybí k tomu ještě mnoho. Není ještě dostatečný konsensus hlavních hráčů, chybí právní rámec. Ale politický cíl je formulovaný, myslím, dostatečně silně. Soudím, že celý tento pohyb na evropské a světové scéně je veden politickým zadáním, které má a ještě bude mít dalekosáhlé důsledky. Je jím požadavek, aby selhání finanční instituce (banky, spořitelny, záložny) nebo selhání celých finančních systémů, které často přesahují nejen rámec jedné země, ale celých uskupení a mají tedy celosvětový dosah, už nikdy nemuselo být sanováno z veřejných zdrojů. Jinak řečeno, aby důsledky krachů bank v budoucnu už nemusel platit daňový poplatník a následky nesli vedle akcionářů také věřitelé banky, včetně nepojištěných vkladatelů.

Můžete být konkrétnější?

Evropa má již zřízený jednotný, tedy centrální, orgán regulace European Banking Autority (EBA), samotný výkon dohledu (Single Supervisory Mechasnism - SSM) má být svěřen Evropské Centrální Bance (ECB). V současné době je předmětem vzrušených diskusí ustavení jednotného evropského intervenčního mechanismu (Single Resolution Mechanism - SRM), který by řešil, resp. rozhodoval o sanaci, záchraně či likvidaci bank, které se dostlaly do problémů (včetně plánovaného společného fondu pro tyto účely). Dalším podstatným institucionálním krokem má být zřízení jednotného evropského systému pojištění vkladů. Diskuse o tomto společném projektu ještě naplno nepropukla, ale bude také velmi obtížná.

Na stránkách českého Fondu pojištění vkladů (www.fpv.cz) ale již dnes zmiňujete, že Fond je součástí evropské organizace EFDI…

Na příkladu naší evropské organizace je dobře vidět rozdíl mezi současným stavem a budoucí situací v rámci Evropské bankovní unie. Dnes jsme členem Evropského fóra pojistitelů vkladů. Je to platforma pro výměnu informací, koordinaci, diskusi o některých průřezových aspektech a hlavně, evropští pojistitelé vkladů jej zřídili pro to, aby vznikl pro téma pojištění vkladů Evropské komisi kompetentní partner. Členství je dobrovolné a fórum nemá žádné zvláštní pravomoci. Jeho význam je ve vzájemné koordinaci členů a ve schopnosti účinně s Evropskou komisí komunikovat.

Platforma spolupráce je nanejvýš užitečná, vyměňujeme si zkušenosti, ale děláme i reálné kroky k přeshraniční spolupráci, např. při výplatě vkladů bank, které mají zahraniční pobočky v několika státech. Jsou podepsány dohody, které umožní, že výplatu vkladů zkrachovalé banky se zahraničními pobočkami v jiných státech, na žádost „domovského“ Fondu, může organizovat lokální Fond. Klienti tak nemusí vyhledávat kontakt se zahraničním pojistitelem vkladů, tento kontakt obstaráme my a zahraniční fond nám jen poskytne potřebné údaje a samozřejmě finanční prostředky, které my v naší síti vyplatíme.

Dá se nějak stručně rekapitulovat, jak bude celý proces dále pokračovat?

Problematika to rozhodně není jednoduchá. Zahrnuje celou řadu různých aspektů, střetů a mnohá rizika. Situaci dále komplikuje, že členské státy a jejich instituce mají různé zájmy, které se snaží prosazovat. Další komplikací je, že Evropská unie je rozdělena na eurozónu a země s národními měnami. Navíc současná situace je velmi dynamická, názory jednotlivých účastníků se vyvíjejí, reagují na dění na světových a evropských finančních trzích a vývoj ekonomik. Výsledkem je, že v aktuální situaci se mnohdy nevyznají ani odborníci, kteří se touto problematikou zabývají. Dobrým příkladem je třeba, že Evropský parlament přijal na svém jednání 13. června 2013 usnesení kritizující Radu i Komisi v řadě parametrů týkajících se finančních služeb. Bod 10 tohoto usnesení výslovně hovoří o nezbytnosti zřízení jednotného systému pojištění vkladů, o nutnosti obnovení (stagnujících) jednání, a o jeho mimořádném významu.

V kterých oblastech by tedy hlavně mělo dojít k jednotné regulaci?

Jednotnou regulaci prosazuje Evropská komise v řadě oblastí. Pro oblast bankovnictví je klíčová bankovní unie. EBU je poněkud široký a zatím nepříliš jasný pojem; měla by být modelována zejména: 1) změnou a posílením regulace finanční industrie především v oblasti kapitálové vybavenosti bank, likvidity, řízení rizik, označované jako CRR/CRD IV (Capital requirement regulation/Capital requirement directive) – publikované ve věstníku EU 27. 6. 2013 a účinné od 1. 1. 2014; 2) již zmíněným jednotným mechanismem dohledu, tzv. SSM; 3) jednotným mechanismem pro řešení problémů bank, tzv. SRM; 4) již zmíněný evropský systém pojištění vkladů.

Vedle toho stojí, resp. má stát evropský stabilizační mechanismus, který má být nástrojem pro přímou rekapitalizaci bank.

Samozřejmě se nejedná o úplný výčet, náplň jednotlivých vyjmenovaných oblastí se s vývojem situace průběžně mění.

Stojí všechna ta práce a úsilí, o kterých hovoříme, za nejistý výsledek?

To je právě věc pohledu. Kladnou odpověď dostaneme, pokud se na věc podíváme z pohledu evropské stability, provázanosti národních finančních trhů a provázanosti finančních trhů a národních ekonomik. Podobný kladný názor budou mít účastníci, kteří se již ocitli ve finančních potížích nebo by se v nich snadno ocitnout mohli. Naopak zápornou odpověď je možno slyšet od těch, kteří se těší stabilitě a finančnímu zdraví a na zavedení EBU by v podstatě dopláceli.

A váš osobní názor na EBU?

Jsem konzervativní a na změny, o kterých mluvíme, se dívám s určitou skepsí. Uvědomuji si však, jak křehké jsou mnohdy systémy, které se často tváří stabilně, jak stále provázanější je dnešní svět, jak riskantní je leccos, co často v dobré víře podceňujeme. S tímto se dívám na pohyb v Evropě, a v její finanční industrii zvlášť, jako na nutný vývojový proces, který možná někdy postrádá racionalitu, ale ve svém celku směřuje k vyšší stabilitě, bezpečnosti a, doufám, i k prosperitě

Můžete být konkrétní nějakým příkladem neracionality?

Příkladem neracionality může být „evropská“ snaha o další zkrácení termínu výplaty náhrad pojištěných vkladů. Dnes platná lhůta přikazuje vyplácet do 20 pracovních dnů. Jsou na stole návrhy tuto dobu zkrátit na 7 dnů, možná na 5 dnů, ba i na 3 dny! Abychom dosáhli alespoň toho třináctidenního zkrácení, které je z pohledu běžného majitele bankovního vkladu nevýznamné, povedeme složitá mezinárodní jednání, musíme udělat systémové změny včetně legislativních na evropské i národní úrovni, utratíme spoustu peněz za technická a IT řešení, přičemž přínos takového opatření bude žádný nebo zanedbatelně malý. Dalším příkladem může být fakt, že povýšení výkonných pravomocí v oblasti záchrany bank či zapojení zdrojů z pojištění vkladů na evropskou úroveň bude podle mého názoru znamenat další administrativní zátěž, prodloužení rozhodovacích lhůt, ale hlavně riziko politických ingerencí.

Máte možnost takovému vývoji zabránit?

Jsme členy pracovních skupin a snažíme se působit tak, aby byl udržen komfort a jistota pro občany a zároveň nebyla ohrožena naše akceschopnost a profesionalita a nemusely být utráceny zbytečně peníze. Stručně řečeno, jsme příznivci odbornosti a zdravého rozumu a z toho při našich jednání vycházíme.

V členských zemích bylo vedeno rozsáhlé šetření týkající se současného stavu a představ o dalším vývoji. Zahrnovalo zejména banky a asociace (jak bankovní tak spotřebitelské). Bylo zjištěno, že je uplatňováno více než 70 různých postupů. Z šetření například vyplynulo, že téměř všichni dotázaní mají zájem o zjednodušení a sjednocení postupů. Ohledně doby výplaty převládl názor, že zkracování doby výplaty je jen málokde prioritou, avšak Komise a EP trvá na tom, že zkrácení doby je potřeba. Na druhé straně, abychom zmínili i pozitivní stránky pohybu, Komise zdůrazňuje nutnost aktivního zapojení pojistitelů vkladů již do přípravných činností, tzn. ještě před aktivizací samotné výplatní povinnosti. Slovy našeho zákona – před rozhodným dnem, tj. dnem, kdy Fond obdrží příslušné oznámení od ČNB. Až teprve tímto oznámením je Fond formálně informován a koná. Ve hře je tedy daleko širší role pojistitelů vkladů v řešení problémů bank či celých krizí! Toto je pozitivní, je to uznání role toho, kdo de facto bude dávat k dispozici své zdroje, ať již na záchranu v některé z jejích forem či „jen“ na výplatu klientů bank. Směr prosazovaný Komisí se zatím tedy zásadně liší od našich dnešních postupů.

Která z těchto variant vám vyhovuje více?

Jednoznačně dávám přednost kontinuální a úzké spolupráci všech účastníků finanční záchranné sítě (obvykle centrální banka, bankovní dohled, ministerstvo financí, tedy vláda, a pojistitel vkladů) před čekáním na nejistý startovní výstřel bez znalosti tratě, což je obrazně řečeno současný stav.

Co dalšího lze v oblasti pojištění vkladů očekávat?

Myslím, že můžeme vyloučit variantu, že by téma jednotného pojištění vkladů na evropské úrovni v dohledné době zaniklo. Všechny indicie naopak ukazují, že bude dále rozpracováváno. Vzhledem k složitosti celé problematiky nelze předjímat, zda bude řešeno samostatně či ve spojení s jinými oblastmi (dohled, systém řešení problémů bank, apod.). Mezi zatím nejasné otázky patří například, na koho se bude systém vztahovat. Zda na všechny země, či pouze na země eurozóny. Zda na všechny banky, nebo jen na některé (systémově významné).

Dotkl by se vznik evropského systému pojištění vkladů činnosti vašeho Fondu?

Zcela jistě, navíc významně. Například pojistné z institucí, které by byly zastřešeny celoevropským systémem, by nebylo placeno nám, ale nově vzniklé evropské instituci. Těmito institucemi mohou být i některé z bank působících na českém trhu.

Máte vlastní představu o budoucím nastavení těchto parametrů?

Systémově ano. Dlouhodobě prosazujeme, že jednotné pojištění musí jít ruku v ruce s jednotným dohledem. Dále požadujeme, aby bylo vyřešeno sdílení nákladů resp. použití zdrojů fondů pojištění vkladů na záchrany či případné krachy bank ať již pojištěných lokálně či evropsky. Rizikem zajisté je např. české specifikum, kdy našemu trhu dominují velcí zahraniční investoři-banky., Z české bankovní komunity by pak asi odešly do evropského systému velké a zdravé banky, které budou relativně vysokým pojistným přispívat do evropského systému, a přesně tyto prostředky by mohly v případě potřeby na našem trhu chybět.

Řekl byste o sobě, že jste euroskeptikem?

Ne.

Vraťme se ještě k EBU, jaké jsou názory na toto téma v českém bankovnictví? Jaký je např. názor ČNB?

S otázkou ohledně postoje ČNB je lépe se obrátit na členy její bankovní rady nebo na jejich publikované texty či vystoupení. Obecně soudím, že názory mých kolegů v oboru jsou formovány výborným stavem českého bankovnictví a tudíž necítí potřebu dalšího prohlubování evropské integrace a zavádění různých preventivních a záchranných systémů příliš naléhavě.

Mohl byste se pokusit na závěr shrnout situaci?

Zcela jistě budou pokračovat jednání o zavedení a prohlubování EBU. Tento proces se může v důsledku konkrétních událostí urychlit nebo naopak zpomalit. Ostatní nám ukáže budoucnost.

 

Děkuji za rozhovor,

Zbyněk Drobiš, Finance.cz



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.