Výdělečná činnost v předdůchodu

19.08.2013 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


Výdělečná činnost při čerpání předdůchodu není omezena. Proto je možné, že někteří občané v předdůchodu začnou znovu pracovat nebo podnikat. Výdělečná činnost v předdůchodu má jiná pravidla než v klasickém starobním důchodu. Podívejme se na výhody a nevýhody.

Předdůchod je možné čerpat pouze z doplňkového penzijního spoření, jestliže jsou splněny zákonné podmínky. Předdůchod tedy nevyplácí stát, ale jedná se o naspořené prostředky občana v penzijní společnosti. Předdůchod se vyplácí nejméně po dobu dvou let. Našetřené prostředky musí stačit k měsíčnímu plnění ve výši alespoň 30 % průměrné mzdy vyhlašované MPSV. Dále je nutné spořit na smlouvu nejméně 60 měsíců. Nejdříve je možné čerpat předdůchod pět let před důchodový věkem, i u žen se posuzuje důchodový věk muže daného roku narození.

Jaké je možné mít v předdůchodu příjmy?

Občané, kteří čerpají předdůchod, mohou mít následně libovolně vysoké příjmy. Ať už třeba ze zaměstnání nebo podnikání. Čerpání předdůchodu neomezuje výdělečnou činnost. Primárně je však předdůchod výhodný pro občany, kteří se v předdůchodovém věku ocitli bez práce a nemohou na trhu práce najít uplatnění. Někteří občané však po několika měsících čerpání předdůchodu najdou práci nebo zahájí podnikání, budou tedy současně pobírat mzdu z práce nebo inkasovat příjmy z podnikání a čerpat předdůchod.

Jaký je rozdíl oproti výdělečné činnost v důchodu?

Po dosažení řádného důchodového věku nejsou žádná omezení ve výdělečné činnosti. Každoročně stoupá počet penzistů, kteří nadále pracují nebo podnikají. Současnému pobírání klasické starobní penze a příjmu ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti nic nebrání. Obdobná situace je i u předdůchodců.

Výhoda při výdělku v předdůchodu

V roce 2013 nemohou občané, kteří k 1. lednu letošního roku pobírají starobní důchod (řádný starobní nebo předčasný důchod) z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu uplatnit slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč za rok. Zaměstnaní penzisté tedy nemohou uplatnit každý měsíc u svého zaměstnavatele slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč (24 840 Kč: 12 měsíců). Toto opatření znamená, že pracující penzista zaplatí každý měsíc na dani z příjmu fyzických osob o 2 070 Kč více než jeho mladší kolega, přestože mají stejně vysokou hrubou mzdu.

Předdůchodci, kteří ještě nepobírají starobní důchod, však základní slevu na poplatníka uplatnit mohou. Předdůchod není totiž státním důchodem, jedná se o čerpání vlastních úspor občana.

Praktický příklad

Pan Novák pobírá již dva roky starobní důchod a pracuje za hrubou mzdu ve výši 18 000 Kč. Pan Novotný začal čerpat předdůchod 4 roky před dosažením řádného důchodového věku, protože nemohl najít práci. Po půl roce čerpání předdůchodu začal pracovat pro stejného zaměstnavatele jako pan Novák, rovněž za hrubou mzdu 18 000 Kč. Jak se liší čistá mzda pana Nováka a pana Novotného?

 

Text

Pan Novák

Pan Novotný

Hrubá mzda

18 000 Kč

18 000 Kč

Zdravotní pojištění placené zaměstnancem

(18 000 Kč x 4,5 %)

810 Kč

810 Kč

Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem

(18 000 Kč x 9 %)

1 620 Kč

1 620 Kč

Sociální pojištění placené zaměstnancem

(18 000 Kč x 6,5 %)

1 170 Kč

1 170 Kč

Sociální pojištění placené zaměstnavatelem

(18 000 Kč x 25 %)

4 500 Kč

4 500 Kč

"Superhrubá mzda"

(18 000 Kč + 1 620 Kč + 4 500 Kč)

zaokrouhleno na sta nahoru

24 200 Kč

24 200 Kč

Daň z příjmu fyzických osob

(24 200 Kč x 15 %)

3 630 Kč

3 630 Kč

Slevy na dani celkem

2 070 Kč

0 Kč

Záloha na daň z příjmu fyzických osob

(daň - sleva na dani)

1 560 Kč

3 630 Kč

Čistá mzda

14 460 Kč

12 390 Kč

 

vlastní výpočet autora

Jak jsme si na názorném příkladu vypočítali, má předdůchodce pan Novotný čistou mzdu o 2 070 Kč vyšší než kolega starobní důchodce pan Novák. Pan Novotný totiž může uplatnit slevu na poplatníka, pan Novák nikoliv.

Nevýhoda podnikání v předdůchodu

Výdělečná činnost občanů, kteří podnikají ve starobním důchodu je pro účely platby sociálního a zdravotního pojištění považována za vedlejší činnost. Při placení sociálního a zdravotního pojištění nemusí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ. Naproti tomu samostatná výdělečná činnost v předdůchodu je pro účely placení sociálního a zdravotního pojištění považována vždy za hlavní činnost a musí být tedy dodržen minimální vyměřovací základ.

Při podnikání ve starobním důchodu se zaplatí zdravotní pojištění dle dosaženého zisku. Sociální pojištění se dokonce do zisku za celý rok ve výši 62 121 Kč neplatí, tato částka se poměrně snižuje dle počtu měsíců výkonu samostatné činnosti. Samostatná výdělečná činnost ve starobním důchodu je považována za vedlejší činnost.

Při samostatné výdělečné činnosti v předdůchodu musí být zdravotní pojištění a sociální pojištění vždy zaplaceno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, i když je dosažený zisk nižší. Výdělečná činnost je totiž považována za hlavní činnost. Jeli skutečný vyměřovací základ vyšší než minimální vyměřovací základ, tak se povinné pojistné odvádí ze skutečného vyměřovacího základu. Měsíční minimální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění činí 6 471 Kč, proto minimální měsíční sociální pojištění činí 1 890 Kč (29,2 % z 6 471 Kč. Měsíční minimální vyměřovací základ pro platbu zdravotního pojištění činí 12 942 Kč, proto minimální měsíční zdravotní pojištění činí 1 748 Kč (13,5 % z 12 942 Kč). Při nižším zisku, tak zaplatí OSVČ na vedlejší činnost na povinném pojistném méně než na hlavní činnost.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.