Řecko by mohlo usilovat o změnu podmínek pomoci

Řecko již dostalo od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) dva balíky pomoci v celkové sumě 240 miliard eur (téměř 6,2 bilionu Kč); vyčerpalo z nich zhruba 90 procent. Druhý program pomoci má skončit koncem příštího roku.

Sturnaras již minulý týden připustil, že Řecko by mohlo potřebovat dodatečnou pomoc v objemu deseti miliard eur. V rozhovoru pro list Handelsblatt nicméně upozornil, že země se nakonec možná bez další pomoci obejde.

Řecká vláda by podle ministra mohla být od druhé poloviny příštího roku schopna získávat peníze na finančních trzích, čímž by odstranila potřebu dalšího záchranného úvěru. Podmínkou však je, aby se řecká ekonomika v příštím roce vrátila k růstu a vláda dosáhla přebytku v primárním rozpočtu, který nezahrnuje náklady na správu dluhu. "Byl by to velký úspěch, který by nám umožnil vyzkoušet novou emisi dluhopisů ve druhé polovině roku 2014," řekl Sturnaras.

Ministr rovněž podrobil kritice zvyk Řeků vyhýbat se placení daní a připustil, že mnozí Řekové takovéto chování považují za "jistý druh národního sportu". Upozornil, že více než 600 daňových hříšníků již skončilo ve vězení. Daňové úniky v Řecku jsou častým terčem kritiky v Německu, které má velký podíl na financování řeckého záchranného programu.

Atény se z mezinárodních kapitálových trhů musely stáhnout na začátku roku 2010. V květnu téhož roku se pak země ocitla na pokraji státního bankrotu a musela požádat o pomoc. Výměnou za ni zavádí vláda výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a zvyšuje daně, což sráží ekonomiku, která je již šestým rokem v recesi. Míra nezaměstnanosti v Řecku se v květnu vyšplhala na rekordních 27,6 procenta.