Stane se ČR čistým plátcem do rozpočtu EU?

28.08.2013 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Dlouhodobým problémem České republiky je nízká schopnost čerpat finanční prostředky z fondů EU. Hrozí nám, že se z pozice čistého příjemce z rozpočtu EU dostaneme do pozice čistého plátce? Jak jsme na tom s čerpáním prostředků v rámci končícího programového období 2007 -2013?

Pozitivní zprávou je, že i přes relativně nízkou schopnost čerpat prostředky z fondů EU patří Česká republika stále k čistým příjemcům z rozpočtu EU (viz tabulka Pozice ČR vůči rozpočtu EU). Vůbec nejvýznamnější položkou příjmů z rozpočtu EU jsou tradičně dotace z fondů EU. Ty tvoří více než dvě třetiny našich celkových příjmů z EU. Schopnost vyčerpat nám alokované prostředky z těchto fondů je tak klíčovým determinantem naši výsledné pozice vůči rozpočtu EU. V současné době si naše země uchová pozici čistého příjemce z rozpočtu EU, v budoucnu to tak již být nemusí.

Pozice ČR vůči rozpočtu EU

mil Kč

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013*

2007 - 2013

Strukturální akce

27 565

41 906

51 907

55 457

43 456

81 290

12 376

313 958

Strukturální fondy

21 116

27 054

32 765

40 619

42 455

44 317

11 905

220 231

Fond soudržnosti

6 449

14 851

19 143

14 838

1 001

36 973

471

93 726

Zemědělství

17 627

14 571

23 167

26 353

26 465

29 723

27 812

165 718

Vnitřní politiky

1 577

2 135

2 299

2 627

2 594

2 673

-

13 904

Předvstupní nástroje

546

611

772

580

-1

0

-8

2 500

Celkové příjmy z rozpočtu EU

47 315

59 222

78 146

85 018

72 513

113 685

40 181

496 080

Celkové platby do rozpočtu EU

32 122

35 449

35 828

37 100

41 743

39 847

25 214

247 303

Čistá pozice vůči rozpočtu EU

15 193

23 773

42 318

47 917

30 770

73 839

14 967

233 810

*Data k 30.6.2013. Zdroj: MFČR

Letošní rok je posledním rokem programového období pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a tzv. Kohezního fondu (Fond soudržnosti). V rámci tohoto období může naše země vyčerpat částku přibližně 770 mld. Kč. K červnu letošního roku jsme však zatím vyčerpali pouze přibližně 40 % této částky. Zatím tak zbývá nevyčerpaných více než 400 mld. Kč. Díky existenci tzv. pravidla N+2 může Evropská komise vyplácet prostředky do dvou let od schválení projektů, tj. až do roku 2015. Dá se tak předpokládat, že konečná vyčerpaná částka se ještě zvýší. Pravděpodobnost, že se úroveň čerpání dostane na hodnotu 99,54 %, která byla dosažena v předchozím programovém období, je však velice malá.

Špatné kontrolní mechanismy

Problematickým není ani tak nedostatek projektů, neboť již byly uzavřeny tzv. Smlouvy o poskytnutí dotací v hodnotě necelých 700 mld. Kč, ale právě čerpání těchto prostředků. Evropská komise upozorňuje země, že klíčem k úspěchu je dostatečná administrativní kapacita a zejména efektivní systém kontrol. A právě díky nedostatečným kontrolním mechanismům nevyužívá ČR naplno možnost poměrně výrazného stimulu ekonomiky, který prostředky z euro fondů představují, obzvláště v době úspor na úrovni národního rozpočtu.

Podíváme-li se například na pobaltské země, které v současnosti rostou nejrychleji z celé EU, jedním z důležitých determinantů jejich současného růstu je právě velmi efektivní čerpání euro dotací. Například Litvě se podařilo na přelomu let 2008 a 2009 zvýšit čerpání z fondů z 3,7 % HDP na 6,6 % HDP. Důležité je taky poznamenat, že nejde o to dotace pouze vyčerpat, ale měly by být využity na smysluplné projekty zvyšující konkurenceschopnost české ekonomiky.



Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU



Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.