Stane se ČR čistým plátcem do rozpočtu EU?

Pozitivní zprávou je, že i přes relativně nízkou schopnost čerpat prostředky z fondů EU patří Česká republika stále k čistým příjemcům z rozpočtu EU (viz tabulka Pozice ČR vůči rozpočtu EU). Vůbec nejvýznamnější položkou příjmů z rozpočtu EU jsou tradičně dotace z fondů EU. Ty tvoří více než dvě třetiny našich celkových příjmů z EU. Schopnost vyčerpat nám alokované prostředky z těchto fondů je tak klíčovým determinantem naši výsledné pozice vůči rozpočtu EU. V současné době si naše země uchová pozici čistého příjemce z rozpočtu EU, v budoucnu to tak již být nemusí.

Pozice ČR vůči rozpočtu EU

*Data k 30.6.2013. Zdroj: MFČR

Letošní rok je posledním rokem programového období pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a tzv. Kohezního fondu (Fond soudržnosti). V rámci tohoto období může naše země vyčerpat částku přibližně 770 mld. Kč. K červnu letošního roku jsme však zatím vyčerpali pouze přibližně 40 % této částky. Zatím tak zbývá nevyčerpaných více než 400 mld. Kč. Díky existenci tzv. pravidla N+2 může Evropská komise vyplácet prostředky do dvou let od schválení projektů, tj. až do roku 2015. Dá se tak předpokládat, že konečná vyčerpaná částka se ještě zvýší. Pravděpodobnost, že se úroveň čerpání dostane na hodnotu 99,54 %, která byla dosažena v předchozím programovém období, je však velice malá.

Špatné kontrolní mechanismy

Problematickým není ani tak nedostatek projektů, neboť již byly uzavřeny tzv. Smlouvy o poskytnutí dotací v hodnotě necelých 700 mld. Kč, ale právě čerpání těchto prostředků. Evropská komise upozorňuje země, že klíčem k úspěchu je dostatečná administrativní kapacita a zejména efektivní systém kontrol. A právě díky nedostatečným kontrolním mechanismům nevyužívá ČR naplno možnost poměrně výrazného stimulu ekonomiky, který prostředky z euro fondů představují, obzvláště v době úspor na úrovni národního rozpočtu.

Podíváme-li se například na pobaltské země, které v současnosti rostou nejrychleji z celé EU, jedním z důležitých determinantů jejich současného růstu je právě velmi efektivní čerpání euro dotací. Například Litvě se podařilo na přelomu let 2008 a 2009 zvýšit čerpání z fondů z 3,7 % HDP na 6,6 % HDP. Důležité je taky poznamenat, že nejde o to dotace pouze vyčerpat, ale měly by být využity na smysluplné projekty zvyšující konkurenceschopnost české ekonomiky.