Turecko spolu se severním Irákem postaví nový ropovod a plynovod

Něco podobného by před několika málo lety bylo jen sotva myslitelné. Dříve se totiž Ankara těšila úzkým vazbám na centrální iráckou vládu v Bagdádu a věnovala desítky let starému konfliktu na svém území s kurdskými separatisty. Turecko, které musí téměř všechny své energetické potřeby pokrývat dovozem, už ale nemohlo energetické zdroje na své jihovýchodní hranici příliš přehlížet. Turecko v posledních letech čelí rostoucí poptávce, která tudíž vede k silnému růstu deficitu.

Prezident autonomního Kurdistánu Masúd Barzání se při návštěvě Istanbulu minulý týden s tureckou stranou dohodl na základech dohody a na technických detailech výstavby druhého ropovodu a plynovodu. Turecko tímto krokem ale rozhořčilo Bagdád, který si dělá výhradní právo na obchod s iráckou ropou a který tvrdí, že snaha Kurdů o nezávislý prodej této suroviny by mohla vést až k rozpadu Iráku. To vyvolává obavy i ve Washingtonu.

Veškeré příjmy z ropy mají podle irácké ústavy projít kasou centrální vlády v Bagdádu. Autonomní kurdský region má nárok na 17 procent z celkové částky, což nečekaně přispělo k tomu, že se oblast stala prosperující oázou bezpečí prostou násilí, jaké je ve zbytku Iráku. Turecko opakovaně uvedlo, že respektuje obavy Bagdádu a že nehodlá podnikat kroky, které by dále prohlubovaly spory mezi oběma stranami.

Stávajícím ropovodem vedoucím z iráckého Kirkúku do tureckého středomořského přístavu Ceyhan protéká nyní jen zlomek z denní kapacity 1,6 milionu barelů ropy. Teoreticky by mohl transfer pokrýt až 700.000 dodatečných barelů. Letos a příští rok bude zprovozněno několik nových ropných polí, s růstem kurdského vývozu tudíž bude druhého ropovodu brzy zapotřebí.