Bankovní rada ČNB rozhodne o sazbách a zřejmě i intervencích

Například člen bankovní rady Kamil Janáček minulý týden uvedl, že k zahájení případných devizových intervencí proti silné koruně je velmi opatrný. Obává se, že špatně zvolená strategie následného ukončení intervencí by mohla ekonomice způsobit šok.

Naopak viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík řekl, že intervence na devizovém trhu jsou stále velmi pravděpodobné. Od srpnového zveřejnění poslední prognózy potřeba dalšího uvolnění měnové politiky prý zesílila. Tomšík by prý osobně neváhal a už teď měnovou politiku uvolnil.

"Bankovní rada opět zůstane rozdělená v názoru na intervence. O jejich uskutečnění či neuskutečnění pravděpodobně rozhodne jediný hlas," uvedl analytik UniCredit bank Pavel Sobíšek. Šance na spuštění intervencí je podle něj oproti září o něco větší, jelikož ČNB hodlá posunout níž svůj výhled inflace.

Na posledním měnovém zasedání 26. září bankovní rada ponechala úrokové sazby na rekordním minimu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,05 procenta. Pro sazby beze změny tehdy hlasovala bankovní rada jednomyslně. Rada rovněž hlasovala o možném zahájení devizových intervencí proti silné koruně. Tento krok ovšem neschválila.

Rozhodování o úrokových sazbách a měnového zasedání bankovní rady se ve čtvrtek zúčastní všech sedm členů rady.

Naposledy centrální banka přistoupila k devizovým intervencím v průběhu roku 2002. Tehdy bylo ovšem cílem intervencí stabilizovat kurz koruny který až do léta 2002 prudce posiloval, a to za existence nenulových sazeb. V současnosti, kdy jsou úrokové sazby na technické nule, by intervence skrze oslabení koruny měly za cíl dále uvolnit měnové podmínky. O tom, že dalším případným nástrojem uvolnění měnové politiky po dosažení nulové spodní hranice úrokových sazeb bude kurz koruny, rozhodla bankovní rada již na podzim roku 2012.