Intervence mohou snížit kupní sílu, zaznělo na jednání rady ČNB

15.11.2013 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


Praha 15. listopadu (ČTK) - Na jednání bankovní rady ČNB 7. listopadu zaznělo, že nárůst inflace v důsledku intervencí může mít negativní dopad na vývoj reálných mezd a že nárůst dovozních cen povede k poklesu kupní síly domácností. Vyplývá to ze záznamu jednání rady, který byl dnes zveřejněn. Na jednání bylo dále řečeno, že cílová hladina pro kurz koruny v rámci intervencí nemůže být předmětem častých úprav.

Bankovní rada na uvedeném jednání rozhodla o zahájení devizových intervencí s cílem oslabit korunu. Její kurz chce držet poblíž hranice 27 Kč/EUR.

Bankovní rada současně jednomyslně rozhodla ponechat beze změny úrokové sazby. Záznam ovšem neuvádí poměr hlasování v případě intervencí. Jde totiž o zvláštní nástroj měnové politiky, u kterého ČNB informace o hlasování nezveřejňuje. Ty budou k dispozici až z protokolu k jednání za šest let.

Ze záznamu dále vyplývá, že pokud by další uvolnění měnových podmínek pomocí intervencí nenastalo, hrozilo by skokové posílení kurzu koruny, dlouhodobější deflace a pomalejší oživení ekonomické aktivity. "Alternativní scénář používání kurzu koruny naopak potvrzuje, že déletrvající oslabení kurzu k úrovni 27 Kč/EUR je účinným nástrojem odbourávajícím riziko vzniku deflace a urychlujícím návrat inflace k cíli při současně výraznějším oživení ekonomické aktivity v příštím roce," uvádí záznam.

Analytici oslovení ČTK se tento týden shodli, že ČNB by zřejmě přehodnotila plán držet kurz u 27 korun za euro jen v případě, že by usoudila, že inflace poroste v budoucnu výrazně více, než očekává nebo že bude nadále hrozit deflace. Naopak podle nich nebude ČNB brát v potaz případné úvahy o snížení daní, například DPH.

ČNB ve své nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, očekává pokles HDP o 0,9 procenta. Pro příští rok odhad naopak zhoršila, nově čeká růst o 1,5 procenta. Banka ovšem zároveň vypracovala alternativní scénář počítající právě s devizovými intervencemi, letos v něm čeká pokles o 0,9 procenta a příští rok růst o 2,1 procenta. Během jednání bankovní rady podle záznamu zaznělo, že celkový dopad uvolnění měnových podmínek prostřednictvím kurzu je jednoznačně pozitivní.

Zároveň ale podle záznamu byl vysloven názor, že alternativní scénář může vyvolat výrazné výkyvy kurzu koruny po ukončení intervencí. "K tomu bylo uvedeno, že použití kurzu může být ukončeno až v takovém okamžiku, kdy bude velmi vysoká pravděpodobnost, že nebude třeba se k jeho využití vrátit, a to takovým způsobem, aby ke zvýšené volatilitě (rozkolísanosti) kurzu nedošlo," uvádí záznam. Zároveň zaznělo, že pro českou ekonomiku je i nadále vhodné mít režim cílování inflace a kurz koruny je nástrojem v rámci tohoto režimu, a nikoliv mimo něj.

ČNB vidí hlavní přínos devizových intervencí v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u HDP, které by byly větší v případě deflace. Krok ČNB kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Naopak podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka domácí ekonomice pomohou a zvýší její konkurenceschopnost.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK