ECB: Deflace eurozóně nehrozí, příliš nízká inflace ale přetrvá

ECB na počátku měsíce v reakci na propad inflace pod jedno procento nečekaně snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na nové historické minimum 0,25 procenta. O dalším uvolnění měnové politiky rozhodla v tentýž den a z podobných důvodů jako ECB i Česká národní banka (ČNB) formou tlaku na pokles kurzu koruny.

"Nepřikročili jsme k tomu proto, že čekáme v eurozóně zhmotnění deflačních rizik. Zasáhli jsme proto, že si chceme udržet dostatečný odstup od nulové inflace," řekl Coeuré na mezinárodním finančním fóru v Tokiu. Podle něj se inflace postupně začne vracet k cílové úrovni ECB, tedy těsně pod dvě procenta.

Coeuré poukázal na to, že evropská ekonomika se po dlouhé recesi začala stabilizovat a bankovní sektor sílí. Politická sféra ale musí pokročit ve strukturálních reformách, které sníží nezaměstnanost a povzbudí k investicím, dodal. Měnová politika sama podle něj zajistit oživení nedokáže.

Šéf francouzské centrální banky a člen rady guvernérů ECB Christian Noyer v Tokiu konstatoval, že evropské finanční trhy se stabilizují. Známkou oživování je podle něj rovněž návrat tržních úrokových sazeb na normální úroveň. Noyer ale zdůraznil, že kvůli riziku nízké inflace musí zůstat úrokové sazby ECB ještě dlouho nízké a mohly by se popřípadě ještě snížit.

Někteří vedoucí činitelé ECB od posledního zasedání naznačují, že v případě přetrvání velmi nízké inflace a slabé ekonomiky bude banka ochotna i k nestandardním opatřením, včetně snížení sazby pro krátkodobé úložky bank do záporného pásma nebo nakupování dluhopisů podle vzoru centrálních bank USA, Japonska a Británie. Proti takovým krokům se ale ostře staví konzervativní menšina v ECB pod vedením guvernéra německé Bundesbanky Jense Weidmanna a šéf ECB Mario Draghi minulý týden možnost takových kroků zpochybnil.