V současnosti získávají kraje u DPH 7,86 procenta z celkového výnosu a obce 20,83 procenta. U daní z příjmu fyzických osob (kromě daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti) a právnických osob kraje získávají 8,92 procenta a obce 23,58 procenta. Před změnami DPH činil podíl krajů 8,92 procenta a obcí 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu sdílených daní. "Chceme alespoň systém vrátit před Kalouskovu reformu DPH," uvedl předseda asociace krajů Michal Hašek.
"V minulosti došlo k hrubé nespravedlnosti. Vláda si na úkor krajů výrazně pomohla. Dohodli jsme se, že vláda absolvuje diskuze o rozpočtu a na základě těchto debat bude možné určit, jaké procento přesměrovat. Bude to jednou z otázek, kterou budeme řešit v rámci rozpočtu a rozpočtového výhledu. Dnes jsme o žádných procentech nejednali," uvedl premiér. Zároveň uvedl, že předpokládá, že na ministerstvu financí k tomu vznikne pracovní skupina. "Nesmí se oddělit diskuse rozpočtového určení obcí a krajů," dodal Sobotka.
Hospodaření územních rozpočtů, tedy obcí, krajů a regionálních rad, skončilo za loňské první pololetí přebytkem 34,6 miliardy korun. To v meziročním srovnání znamená nárůst o více než 13 miliard Kč. Samotné kraje vykázaly za pololetí přebytek hospodaření 11,5 miliardy Kč proti předloňským dvěma miliardám. Obce měly přebytek 21,1 miliardy Kč proti předloňským 17,5 miliardy Kč. Regionální rady měly přebytek 2,1 miliardy Kč.
Finanční úřady vybraly loni na dani z přidané hodnoty (DPH) meziročně o 30 miliard korun více, tedy 308,5 miliardy Kč. Sazby DPH vzrostly od začátku loňského roku o procentní bod. Na dani z příjmu právnických osob stát naopak vybral o zhruba sedm miliard méně, necelých 121 miliard korun. Samotný státní rozpočet získal loni podle údajů ministerstva financí na DPH 220,2 miliardy korun, tedy o desetinu více než před rokem. U firemních daní do rozpočtu putovalo 81,5 miliardy korun, meziročně o 7,7 miliardy korun méně.