Ministry financí čeká zásadní jednání o mechanismu záchrany bank

Na podobě mechanismu, označovaném jako Single Resolution Mechanism (SRM), se už členské země EU shodly loni v prosinci. Dosažený kompromis se však nelíbil Evropskému parlamentu, a tak řecké předsednictví od počátku roku jedná o možných změnách. Pokud nebude věc legislativně schválena na poslední schůzi europarlamentu v dubnu, její vznik se kvůli konci mandátu nynějších poslancům a květnovým volbám posune o několik měsíců.

O tématu už dnes odpoledne diskutují ministři financí eurozóny. Večer pak začíná konference, která připravuje mezivládní dohodu o některých aspektech celé konstrukce SRM a s ní spojeného fondu. Také tato jednání na ministerské úrovni se ale nejspíš protáhnou, neboť text smlouvy by měl být alespoň v zásadních obrysech připraven už před úterní schůzkou.

V jádru tohoto pilíře vznikající bankovní unie je podpůrný fond, do kterého by přispívaly samy bankovní domy. Takový mechanismus by odstranil nutnost zapojovat do nápravy chyb bankéřů peníze daňových poplatníků.

Podle dosavadní dohody by celkem 55 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun), mělo být ve fondu deset let od jeho vzniku. Pravidla mají začít platit už od roku 2015, záchranné funkce fondu by měly "naběhnout" o rok později. Mechanismus se má týkat eurozóny a těch zemí mimo ni, které k pravidlům dobrovolně přistoupí.

Fond by měl vzniknout postupně, vždy každoročním zapojováním další desetiny z národních zajišťovacích fondů. Délka naplňování je ale jeden z bodů, který se europoslancům nelíbí, navrhovali roky tři. Podle diplomatů se nyní kompromisní návrh pohybuje okolo let sedmi.

Diskuse se vedou o možnosti fondu půjčovat si případně potřebné peníze na finančních trzích a o možných státních zárukách za podobné půjčky. Otázkou je také možné zapojení peněz z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), jako "záchranné brzdy" pro případ, že peníze z fondu nebudou stačit.

SRM je jedním ze tří pilířů připravované bankovní unie. Dalším pilířem je dohled nad asi 130 největšími evropskými bankami, které představují 85 procent unijního bankovního sektoru. Dohledu se letos ujme Evropská centrální banka (ECB). Třetím pilířem jsou společná pravidla pro pojištění bankovních vkladů.

Shoda mezi členskými zeměmi a europarlamentem zatím nepanuje ani na způsobu rozhodování v rámci SRM, tedy zda a jaké slovo mají mít členské země. Parlament si přeje jejich co nejmenší zapojení, možné kompromisy se tak mohou týkat i hlasovacích poměrů při různých složeních rady resolučního fondu.